15

1.9K 136 3
                                    


Rozpojil jsem naše rty a upřímně se na něj usmál. Potom jsem se začal zase věnovat jeho rozkroku a dal jsem si ho do ůst. Hlavou jsem jemně pohyboval a přitom se mu oddaně díval do očí. Tvářil se spokojeně. Vjel mi rukou do vlasů a určoval si vlastní tempo.

Skousával jsem si ret, moc to ale nepomáhalo. "Ty to.. ahh..fakt děláš..poprvý?" je fakt dobrej. Zastavil jsem ho a za bradu ho vytáhl nahoru. Do ouška jsem mu zašeptal: "Lehnout." a skousl jsem ho.

Vzdychl jsem a lehl si na záda, abych mohl pozorovat, co bude dělat.

Lehl si na záda..hm..začal jsem mu hladit stehna a neustále se na něho hladově díval. Dlaněmi jsem ho pohladil po vnitřní straně stehen a trochu jsem se zatlačil od sebe. Naklonil jsem se tak, že jsem byl na něho natisklý spodní částí a jeho úd jsem měl přitisklý na podbříšku. Já jsem se zatím zase vrhl na jeho krásný krček. Díky tomu jaký nosí tričko to bude ještě dnes vědět celá legie.

Když se natiskl málem jsem vzdychl znovu, nemůže být tak blízko, ale chci ho mít tak blízko

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Když se natiskl málem jsem vzdychl znovu, nemůže být tak blízko, ale chci ho mít tak blízko..věnoval se mému krku a já potichu vzdychal. "Le-vi..pros-..ím" zakňoural jsem potichu a trošku se nadzvedl.

"O co prosíš Erenku?" začal jsem ho škádlit, trochu jsem se odtáhl, Eren nespokojeně něco zamumlal. Do ruky jsem si vzal svůj úd a nasměroval jsem ho k jeho vchodu. Slyšel jsem Erena vzdychat a sténat. Sakra. Tenhle kluk mě snad zabije. Políbil jsem ho a přirazil. Eren zalapal po dechu a já se snažil, aby na to nemyslel.

Zaklonil jsem hlavu a zavřel oči. Uklidňoval jsem se, ale nešlo to. I když mě to bolelo, přirazil jsem oproti němu.

Idiot! Jde mu vidět na obličeji, že ho to bolí! Fajn. Když chce, tak to bude bolet mnohem víc. Začal jsem přirážet proti němu. Líbal jsem mu krk až jsem se dostal k oušku. "Masochisto"

"Ne-jsem.." zašeptal jsem a podíval se mu do očí. Přirážel jsem proti němu, bolelo mě to ještě víc, ale já na bolest nechtěl myslet. Odvrátil jsem hlavu na stranu, aby neviděl můj bolestný výraz ve tváři.

Prsty jsem jel po jeho hrudníku až k líci a otočil ho na mě. Naklonil jsem se k jeho rtům a milimetr od nich zašeptal: "Ale jsi.." hned na to jsem ho políbil, aby mi nemohl odpovědět. Přitom jsem do něho přirazil až tak, že se mi podařilo najít jeho prostatu a on se udělal mezi nás. Já následoval hned po něm.

Velice se omlouvám, že jsem dlouho zase nic nepřidala, ale tak znáte mě. Zní to jako výmluva všech, ale já opravdu neměla čas, ani jsem na tenhle příběh nepomyslela, protože pro mě v daných situacích nebyl důležitý, ještě jednou se moc omlouvám. O:)

 O:)

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Konverzace- příběhKde žijí příběhy. Začni objevovat