Život s upíry[DOKONČENO]

10.sama se Shuem 2/2

...Utíkala jsem na zahradu ke stromu. Vylezla jsem na něj čekala a doufala že mě Shu nenajde,nejednou mi zavibroval telefon podívám se a přečtu si zprávu ,,Vidím tě." podívám se dolů,ale tam nikdo není ,,Baf." ozve se zamnou,z leknutí spadnu ze stromu a dopadnu na ruku. Vzdávám útěk stejně to nemá cenu (to je jasný že nemá smysl,utíkat upírovy to je jako kdybys běžela na jednom místě) ,,Už si to vzdala?" mlčela jsem a držela se za bolavou ruku. Naklonil mi hlavu,olíznul mi šíj a následně se zakousl,bolelo to víc než jsem čekala ,,Pojď ošetříme ti tu ruku. Vypadá to na naraženinu."

Potom co mi stáhl ruku jsem šla do hudebního salónku a sedla si ke klavíru a začala hrát a přitom zpívat

dozpívala jsem a někdo mi začal tleskat ,,To nebylo špatný." ,,Díky."

Ai a kluci se vrátili. Ai mi řekla že je s Ayatem a Kanatem ve třídě. Já tam nikoho neměla což byla škoda ,,Ale jsme teď na dva týdny přiřazeni do tvojí třídy." usměje se ,,Co se ti stalo z rukou?" všimla si obvazu na mé ruce ,,To nic. Je to jen naražený. Spadla jsem ze stromu. Jdeme už spát jsem unavená." přikývla a za chvíli usnuli.