1.Začátek

3.3K 163 29
                                    

Probudilo mě ostré světlo,které mi bilo do oči (to nenávidím a ano občas tam takhle připíšu něco) posadila jsem se a podívala se na Karla vím mám mu říkat t..tá no prostě to slovo T,ale to bude asi chvíli trvat ,,Za chvíli tam budeme." ,,Můžu se zeptat..." otočil se na mě ,,Co s vámi moje mamka uzavřela za dohodu?" má otázka ho asi trochu zaskočila ,,To ti řeknu jindy." zadívala jsem se ven a sledovala okolí.

Z okýnka jsem zahlédla velké sídlo,málem mi vypadli oči z důlku. Limuzína zastavila před velkou branou,vystoupila jsem a vzala si svůj kufr ,,Neboj se už o tobě vědí." kývnu a jdu k sídlu,najednou na mě začne kapat ,,Déšť? Vždyť bylo před chvílí slunce." zahřmělo s vyděšením jsem se rozběhla k dvou křídlím dveřím,bojím se bouřek, (bohužel to je fakt) zaťukala jsem a hned na to se otevřeli. Bez váhání jsem vstoupila. Rozhlédla jsem se kolem sebe,obrovská hala s červeným kobercem který se táhl k velkému schodišti,pomalu jsem šla ke schodišti ,,Ty si ta naše nová sestra?" s úlekem se otočím,stál tam asi jeden z mých nových bratrů,měl černé vlasy a tmavě růžové oči co se schovávali za brýlemi ,,Ano." ,,Pojď za mnou. Tady je nevhodné místo na rozhovor." šla jsem mlčky za ním.

Došly jsme nejspíš do obýváku,byly tam ještě pět kluků ,,Sedni si někam." sedla jsem si vedle kluka s fialovými vlasy a stejně barevnýma očima a vedle zrzka s kloboukem smaragdovýma očima a úšklebkem ,,Nejdřív se ti představíme." ,,Shu." blonďák s krásně modrýma očima a sluchátka v uších ,,Já jsem Reiji." ten co mě sem doprovodil ,,Ayato." červeno-hnědo vlasy kluk, smaragdovýma očima, s blbě uvázanou kravatou, šejdrem zapnutou košilí a jednou nohavicí vyhrnuto ke kolenu ,,Kanato a tohle je Teddy." fialovo vlasý kluk s medvídkem ,,Laito. Těší mě." mrkl na mě zrzek s kloboukem a dost podobný Ayatovy ,,Tss Subaru." bílé vlasy trochu narůžovělé ,,Ráda vás poznávám já jsem Viki." představila jsem se ,,Ayato ti ukáže pokoj." vyšla jsem za Ayatem.

Dovedl mě do mého pokoje,který byl v modré barvě ,,Za chvíli je večeře. Pak tě někdo vyzvedne." vybalila jsem si a fotky s rodinou si dala na noční stolek hned vedle postele.
Ani ne za hodinu přišel Laito mi oznámit večeři.
Došla jsem s Laitem do jídelny,sedla jsem si na volné místo vedle Ayata, Kanata a naproti Shuovy. U večeře bylo hrobové ticho to u nás nikdy nebylo. Po večeři jsem šla prohledat dům. Narazila jsem na knihovnu. Vezmu si nějakou knihu a začnu číst.

,,Běž už spát." nakázal mi Reiji. Ležela jsem v posteli a koukala do stropu a nemohla usnout. Pocity jsem měla hrozně smíšené. Vylezla jsem z postele a šla si pro svého plyšáka a vrátila se do postele kde jsem potom usnula do minuty.

Tak jak se vám líbila kapitola?
Na hoře Viki.
Vám tahle kapitola je sice o ničem,ale nebojte do další kapitoly něco vymyslím.
Vaše White.

Život s upíry[DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat