Život s upíry[DOKONČENO]

13.Mukami

Probudila jsem se a matně si vzpomínala co se stalo,na nic si nemůžu vzpomenout, posadím se ,,Už jsi vzhůru?" podívám se na křeslo kde seděl s knížkou v ruce Ruki,už si vzpomínám ,,Proč jste mě unesli?" ,,Unesli je docela silný slovo ne?" zavřel knížku a přistoupil ke mě ,,Jen si tě vypůjčili." zamračím se ,,Nejsem žádná věc!" někdo bouchnul do stěny ,,Neřvi na nás slečinko!" ,,Tu slečinku si odpusť jo Yumo!" ,,Ty jedna-" ,,Stačí vy dva." přerušil nás Ruki v našem hádání ,,M-neko-chan!" vykřikl Kou ze schodů,v tu ránu mi to došlo,ale hrála úplně blbou ,,Hej...máš ráda bolest?" trochu jsem odstoupila od klečícího Azusi ,,Azuso nemůžeš nám ji takhle děsit." s křížila jsem si ruce na prsou ,,Fajn. Když jste tu všichni můžete začít vysvětlovat. Třeba proč jste si mě ''vypůjčili" jak tvrdí Riki a jak jste věděli že jsou Sakamakiové upíři?" na tu druhou jsem sice odpověď už znala,ale co každý má právo si hrát ,,Věděli jsme to kvůli tomu že jsme taky upíři. A vypůjčili jsme si tě kvůli tomu aby jsme našli Adama." ,,Adama? Jako Adama z bible? Tak to potřebujete ještě Evu ne?" všichni na mě koukali ,,Eva si ty." začala jsem se nekontrolovaně smát ,,Čemu se směješ?!" zařval Yuma trochu jsem se uklidnila ,,To si...budete najít...někoho jiného...kdo vám bude...dělat Evu." řekla jsem mezi smíchem ,,Nikdo se tě neptal jestli chceš být Eva nebo ne to si nevybírá nikdo!" takhle Koza neznám ,,Běž nahoru máš tam pokoj. Jo a nesnaž se utéct."

Byla jsem zavřená v pokoji,ale nebyla zamčená. Chtěla jsem domů kdybych však sešla schody dole by čekal aspoň jeden z Mukamů. Po hodině váhání jsem se rozhodla to risknout. Otevřu dveře a sejdou potichu schody,mám kliku nikdo tam není. Rozeběhnu se a hledám východ ,,Kam pak slečinko?" ,,M-neko-chan ty chceš utéct?" ,,Eva." sakra obklíčili mě, nemám kam utéct...

A tady to ukončím. Vím trochu napínám.😂
Ale zkuste mi napsat do komentářů co asi udělá.

White.