Básničky od 5R

Smrt tě neobejde

Ležíš v posteli,
v hlavě plno myšlenek,
krkavci zoufale kvíleli,
před očima se ti objevují miliony písmenek.

Obchází tě jako bez duše,
ona tě vidí,
směje se tvé poruše,
lži tvé všechny sklidí.

Poruchu ty žádnou nemáš,
přesto se nehýbeš,
nahlas a zoufale sténáš,
do zítřka se jistě sesypeš.

Prudce se ohne nad tvůj obličej,
zavřeš pevně oči,
všichni okolo divadlo nacvičej,
temnota do tvé duše vkročí.

Zmizí, dlouho se neobjeví,
využiješ chvíle,
ten tlak stejně nepoleví,
vše se ti jeví černobíle.

Bleskově se zvedneš,
na svou úzkost nehledíš,
hodně rychle zbledneš,
do černočerné tmy se zahledíš.

Rozsvítíš lampu
silně ti svítí nad hlavou,
vstoupíš na dřevěnou rampu,
usměrníš smysl svou houpavou.

Rampa se ti jenom zdá,
je to jen podlaha,
okolo stále černota mdlá,
stále nevidíš toho vraha.

Do skříňky sáhneš,
náhle se rozbrečíš,
do silných emocí se vtáhneš,
hlasitě zaječíš.

Válcovitá nádoba,
plná chrastivých předmětů,
není to ozdoba,
strůjce všeho lidu.

Pilule se rozutečou všude po zemi,
spadneš s nimi,
roztáhneš se končetinami všemi,
zavražděna bližními.

Stále žiješ,
v ruce vodu,
trochu se napiješ,
k cílovému bodu.

Piluli si strčíš do pusy,
hrdlo se ti sevře,
hltáš takový hnusy,
opět se zase otevře.

Pilule sklouzla až do tvého krku,
pořád ji tam cítíš,
pozornost věnuješ smrku,
se kterým svůj pokoj sdílíš.

Ona se vrátila,
s úsměvem na tváři,
do poháru si nalila,
listuje v kalendáři.

„Už dnes, nebo až zítra?”
ďábelský úsměv,
vniká do tvého nitra,
vína nálev.

From: Robin †