Básničky od 5R

Někdo.

Někdo temný támhle číhá,
pohledem svým tebe stíná,
kryje se za těmi dveřmi,
nic dobrého nechystá, věř mi.

Už nevím, co by to mohlo být,
jestli bych mohla žít, nebo snít,
nejspíše to bude ta moje fantasie,
která už tak chytře moji mysl neomyje.

Cítím, cítím ten jeho chladný dech,
studený jak ranní mech,
mísící se ve vzduchu pokoje,
husí kůži si od toho slibuje.

Cítím, já cítím ten jeho zrak,
atmosféra hustá jako deštný mrak,
bojím se, to nezapírám,
však strachem pomalu už umírám.

Cítím to, vždyť já to vím,
stojí před pokojem mým,
před pokojem, no to zrovna,
třeba kouká do mého okna.

Stojí hnedka za rohem,
ve smokingovém ohoze,
kouká a nic neříká,
ticho slastně naříká.

Odkryješ se, vždyť už vstáváš,
rukama do tmy máváš,
nejdeš na to temné místo,
rozsvítíš, jen na jisto.

Kolem nikdo, jenom šero,
husina pokryla tvé tělo,
mráz přeběhne po páteři,
někdo se se strachem neláteří.

Lehneš si a koukáš nikam,
nevíš jestli teďka pykám,
teď jsem tady pánem já,
o strach se tu postarám.

Paranoia, tvoje myšlenky,
stačí jenom pohyb malinký,
tobě vyskočí srdce z krku,
vystraším tě v sekundovém hrku.

Vím, zní to jako pohádka,
o tom snad ani hádka,
ale jistí lidé, s temnou myslí,
neustále na mě myslí.

Jak vypadám, to nikdo neví,
na odhad jsou všichni levý,
jeden smoking druhý nahý,
někdo divný, někdo plachý.

Já jsem nikdo, ten co tě straší,
ten co krmí tě tou hnusnou kaší,
na kterou jsi se mi chytla,
ani písmeno nezašpitla.

Stojím hnedka za rohem,
tiše s velkým parohem,
parohem strachu a víry,
vystraším tě do takové míry.

Nebudeš chtít spát,
celou noc mě budeš klát,
já však pokoje si nedám,
sleduji tvá líce bledá.

Nespíš, vždyť to nejde,
s nadějí "že to prý přejde",
přestaň s těmi nesmysly,
dávej radši na smysly.

No tak tedy na konec,
vzkazuje temný lovec,
ať už půjdeš spát,
abych mohl tě zmást.

†††

By: Robin †

†††

†Time: 23:23†
Protože noc je temná, a plná hrůz †