Ten s černou sekerou.

29 5 1
                                    

Ráno jako každé jiné,
plahočíš se po schodech,
je tu ale něco divné,
zrychlí se ti horký dech.

Slyšíš dýchání,
nádech, výdech, za tebou,
stojí s černou sekerou.

Rozsvítíš světlo nad tebou,
otočíš se,
nikdo s černou sekerou,
neobjeví se.

Husina už ke kotníkům míří,
viděla jsi jeho ruku,
bledou jako pleť upíří,
v skoro neslyšném hluku.

Sedíš v židli, češeš vlasy,
co za rohem číhá asi?
Chvíli své oči upřeš,
tělem ani trochu nehneš.

Za chvíli jdeš do školy,
nesmíš meškat,
dodělat své úkoly,
s kamarádkami kecat.

V tom ti ale bleskne hlavou,
kde viděla jsi tu siluetu tmavou?
Byl to sen nebo den?
Nebo démon s velkým úsměvem?

Do láhve vodu naliješ,
ale ten zvuk tentokrát nemineš,
zastavíš vodu,
prsty kolem láhve silně ovineš.

Ztuhla jsi, nemůžeš se hýbat,
chtěla by jsi, ale nemůžeš se ani dívat,
jediné co funguje, jsou uši,
slyšíš kroky, co na tebe číhá asi?

Na chodbě se rozsvítí,
tobě se myšlenka dořítí,
potichu si povíš,
„sama přeci bydlíš."


Ten s černou sekerou,

stojí přimo za tebou.



By: Robin †

Básničky od 5RKde žijí příběhy. Začni objevovat