Zdrhnutí

5 0 0
                                    


Bylo už pozdě a já jsem se s ním musela rozloučit a odejít zpátky do ubytování, jelikož se blížil večer a já jsem stejně věděla a tušila že určitě budu mít v hotelu průšvih protože učitelky určitě zjistili že jsem bez dovolený opustila studijní ubytování.

Když jsem přišla do studijního ubytování tak učitelka jedna už mě tam vyhlížela a chtěla samozřejmě po mě vysvětlení. " Jak to že jste bez mého svolení opustila tento prostor?! " ptá se paní učitelka, " No, víte paní učitelko, to by jste nepochopila ", čekala jsem na její udivenou reakci, " Fajn, mám to teda tak chápat že nemáte pro mě žádné vysvětlení, proč jste opustila tuto budovu? " Zalhala jsem jí a řekla že jo. " Toto se už nebude opakovat a jestli ano tak máte ode mě dudku školního učitele! " a pak po proslovu odešla. Já jsem mezitím zalezla do svého pokoje a dala si svoji svačinu z batohu. Všichni naštěstí byli někde pryč takže jsem v tom pokoji mohla být v klidu sama. V tom někdo zaklepal na dveře, já jsem šla otevřít a byla to pokojská která to tu šla trochu poklidit. Ono naštěstí nebylo moc čeho protože to tam bylo skoro všechno uklizený a čistý takže se tam nemusela moc dlouho zdržovat a mohla za chvilku hned odejít, což jsem chtěla. Potom když pokojská odešla tak jsem si oddychla a mohla jsem mít pokoj konečně celí pro sebe. Vzala jsem si sluchátka, dala jsem si je do uší a pustila jsem si svoje oblíbené písničky.

Noc:

Mezitím v noci když už všichni spokojeně spali, u mě v pokoji a i jinde tak byl čistý vzduch na uprchnutí. Charles mi dal při rozhovoru svoje číslo mobilu a ukázal mi kde bydlí a napsal mi i číslo bydliště. Rozhodla jsem že se za ním v noci stavím. Já vím je to takové nezdvořilé ale do odjezdu už mi bohužel zbývají jenom dva dny a já si to s ním chci užít a kdy jindy za ním mám jít?, když všechny učitelky furt otravují s něčím přes den!

Vydala jsem se na cestu a po dlouhé době jsem uviděla ve tmě jeho barák, byl tak velký a krásný zvenku a zevnitř vlastně taky. Zaklepala jsem na dveře a po dlouhém čekáním nakonec někdo otevřel, stál tam přímo Charles a koukal na mě ještě rozespale a ještě se vzpamatovával ze své rozespalosti. Potom když mě uviděl tak koukal na mě udiveně. " Co tady děláš v takhle pozdní hodinu? " a mezitím mě pozval k sobě dál. " Promiň že jsem tě probudila ale já jsem musela za tebou přijít, já za dva dny odjíždím a chtěla jsem si to tady ještě s tebou užít ty poslední dva dny a ve dne nemám moc čas protože učitelky nás furt hlídají ". Zdá se že to pochopil aspoň to tak teda vypadalo. " Nechceš si dát kafe? " " Ne, děkuju ". " Chtěla jsem si s tebou hlavně popovídat, o tom jak tady žiješ, jestli někoho máš a tak prostě se o tobě toho víc dozvědět ". " Aha, chápu kam tím směřuješ, no tak v tomhle baráku už tady žiju 10 let, žiju tady sám, nikoho nemám, děti ani manželku, celou svou většinu času buď hraju někde v divadle a nebo něco moderuju a nebo také natáčím film" . " Tak a teď se ty pochlub " . " No tak  dobrá, jak si přeješ, já jsem obyčejná holka z Česka která jsem přijela na studijní pobyt, pocházím z městečka Jihlava, pro mě velké město, pro tebe by to ale byla spíš vesnice ", mezitím se oba smějeme. " Žiju v jednom bytě se svojí rodinou ještě jsem se nepřestěhovala, nebyl důvod proč a ráda si zpívám ". " Opravdu? a nechceš mi tady něco teď zazpívat? " v obličeji měl touhu po tom aby jsem něco zazpívala. " Když já nevím " . " Prosím zazpívej mi něco, mám rád když mi někdo něco zpívá " . " Tak dobře ". Jeho obličej se v tu chvíli strašně rozradostněl. Vybrala jsem si písničku s názvem I fight for you. Po mém odzpívání mě pochválil a řekl mi že mám krásný hlas a že krásně přímo přenádherně zpívám. Ty chvály jsem si nechávala líbit a byla jsem samozřejmě potěšená. Potom jsme se oba rozhodli že si pustíme nějaký film v televizi, vybírání nechal na mě, vybrala jsem si takovou romantickou komedii, sedli jsme si na gauč vedle sebe a on položil svoji hlavu na moje rameno, potom když komedie skončila tak jsem se chystala se s ním rozloučit a odejít zpátky na svůj ubytovací pokoj. " Charlesi, já už budu muset jít ", když mi neodpovídal tak jsem se na něho podívala a uviděla jsem jak spí s hlavou opřenou na mém rameni. V tu chvíli mi bylo líto odejít, nechat ho tady takhle samotného. Tak jsem na nás hodila deku, lehla jsem si k němu a pak jsem s ním usnula.

Ráno:

Ráno jsem měla skvělou náladu, byla to pro mě ta nejkrásnější noc a spánek mého života, vzbudila jsem se a Charles ještě pořád spal, pokoušela jsem se ho probudit a podařilo se mi to až na popáté. " Dobrý ráno Charlesi " a usmála jsem se na něho. " Dobré ráno Sabinko " taky se na mě usmál. Podívala jsem se na hodinky a zjistila jsem že už je 7 hodin, zpanikařila jsem protože už jsem měla být dávno na ubytování, učitelky touhle tou dobou začínají vstávat a až zjistí že tam nejsem, tak bude průšvih jak hrom. " Uklidni se Sábo, jestli chceš tak tě do toho ubytování teď zavezu svým autem ". " Ale to přece po tobě nemůžu chtít ", skočil mi do řeči, " Proč ne? já tě tam prostě odvezu a hotovo ". " Jééé, tak ti děkuju, seš strašně zlatej ". A k tomu jsem mu dala velkou pusu na tvář a on mi na oplátku daroval taky ale přímo do mých rtů. Hned jsem po jeho polibku byla ráno veselejší, s lepší náladou. Oba jsme se oblékli, on si na sebe vzal černé riflové ouzké kalhoty,  modré tričko výstřihem do véčka a na to černou koženou bundu. Já jsem si vzala na sebe včerejší věci což byli obyčejný riflový kalhoty a k tomu riflovou košili světle modrou s ohrnutými rukávy. Oba jsme měli na sobě černé conversky. Po oblékání jsem nasedla k němu do auta ( měl ho černý a nablískaný jako kdyby bylo nové ) a odjeli jsme ke mě do ubytování.



                                                              


Snílek - Můj nejkrásnější sen (ZRUŠENO)Where stories live. Discover now