Sedíme u snídaně a u stolu je poměrně ticho.
Když teda nepočítám chichot Clare a Andyho, kteří se smějí mému a Dylenově vražednému pohledu. Jednoduše prostě tu všichni mají dobrou náladu až na mě a Dyla. My dva mezi sebou jaksi vedeme válku pohledů a obličejů.
Ostatní nás "nenápadně" pozorují.
Jau! To bolelo. Ten dlouhonožec mě kopnul pod stolem do nohou.
"Sakra!" Ozvalo se ze strany Dyla.
Jo uhádli jste to. Kopla jsem ho taky. Podpatkem.
Užij si válku Dylouši.
"Ale co pak se ti stalo Dylene?"
"Nic Adele. Jen jsem polknul moc velké sousto."
"Adele!" "Dylene!"
Ozvalo se od táty a mámy zároveň.
"Ano?" Řekli jsme s Dylem naráz.
"Mohli byste se nehádat a nedělat si naschvály alespoň pět minut?" Zeptal se tatínek.
"Ne." "Ano." Vyšlo ze mě a následně Dylena.
Já jsem víceméně utekla od snídaně do stájí za mým milovaným Hektorkem.
Hektor je můj hřebec, je to grošák.
Osedlala jsem mého miláčka a vyrazili jsme do lesa.
Les vždy byl, je a bude mé oblíbené místo.
Všechno tu žije a zároveň je tu takové ticho.
Potok protínající les.
Zvířata, která přede mnou utíkají i když nemusí.
Bojí se mě i z principu.
Chudáčci malí.
Jen tak tu sedím, mám zavřené oči a čekám na zvuky z okolí.
Otevřela jsem oči a všimla jsem si tmy okolo mě.
Už je večer...
Usnula jsem tady a teďka nemám pojem o čase.
Sedla jsem si na Hektora a pomalu jsem vyjela vstříc domovu.
Uff. Už ležím v posteli a koukám do stropu.
Najednou někdo vtrhne dovnitř.
Je do Dylen.
Co tu sakra chce?
Přejde k posteli a lehne si půlkou těla na mě.
"Aahhh!"
"Ježiši co tady děláš Ad?"
"Například jsem se vrátila z projížďky ty chytráku!"
"Hledali jsme tě."
"Asi špatně."
"Našel jsem tě, ale říkal jsem si, že by tě něco mohlo sežrat."
"No jo. Žádný hrdina nejsi to je mi jasný už od začátku."
"Vždyť ty taky nejseš princezna za všechny prachy."
"To ty taky ne. I Ropucha zmutovaná s prasetem je hezčí než ty."
"Jistě. Asi radši půjdu."
"To bych ti radila opičí ksichte."
"Dobře, dobře... Tak já jdu... Nechutný a zlý sny!"
"Tobě taky."
Zavřel dveře a následně je otevřel.
"Na!"
Hodil po mě jeho deku a odešel.
Byla mi zima a on to poznal i beze slov.
"Děkuji..." zašeptala jsem do prázdna.
ČTEŠ
Nečekaná Volba(2.díl)✔
أدب تاريخيDruhý díl "úspěšného" příběhu Nečekaná láska. Navazující příběh o životě Adele a z menší části i jejího dvojčete Andrewa. Adele si může svého manžela vybrat z několika nápadníků. Může si vybrat a zároveň musí. Andrew si nevěstu moc dlouho nevybírá...
