PRONGS

21. Po dvacátésedmé

James se Siriusem se zastavili tam, kde si mysleli že je nikdo neuvidí. James se proměnil ve statného jelena a Sirius mu Remuse položil na hřbet. Proměnil se v psa a společně uháněli směrem k vrbě mlátičce. V tom to Jamesovi došlo. Jak se tam bez Pettigrewa dostanou? Obrátil se proto rychle a mířil hluboko do lesa. Jeho kamarád se mu na hřbetu kymácel, ale zatím se držel. Sirius netušil co to James dělá, ale věřil mu a běžel v těsném závěsu za ním. Jelen hbitě proskakoval mezi keři a bylinnými porosty. Hluboko v temném lese objevil místo mezi kořeny vzrostlého dubu. Proměnil se zase na lidskou podobu a naznačil Siriusovi aby si počínal stejně. Když tak Sirius udělal sedl si vedle Jamese a Remuse. "Nedostali bychom se tam. Nemáme Petera. " povzdechl si. "Petera?! Myslíš tu zrádnou svini? Kdo myslíš, že to s tím lektvarem udělal? Kdo jiný o něm věděl, kromě nás tří? Peter! Kde teď vůbec je? Pořád se někam ztrácí!" rozzlobil se Sirius. "Siriusi nech toho! Peter je náš přítel a tohle by nikdy neudělal! Asi má jen nějaké problémy doma, ale určitě za tím není nic špatného! Věř mu trochu! Svěřil bych mu vlastní život." dořekl James a povzdechl si. "Svěřil bys mu vlastní život?" zeptal se Sirius zlomeně. "Samozřejmě, že jsem myslel-" snažil se to James napravit. "V pohodě. Asi je lepší přítel než já. " Sirius se proměnil v psa a lehl si. James se praštil do čela "Ty debile jeden!" nadával si.

"Ja..Jamesi.. Vodu.." natahoval Remus dlaně. "Aquamenti" zašeptal James. Remus začal skuhrat. Proměna začínala. Začal sebou zmítat a křičet. Pro oba jeho kamarády to byl hrozný pohled. Nemohli mu pomoci a vidět někoho blízkého v neskutečných bolestech a nemoct mu jakkoli pomoct je hrozný pocit. Bezmocně se koukali jak náběhly jeho žíly. Jak mu zarudly oči a na zádech se začal rýsovat hřbet. Jak se jeho oblečení trhalo na cucky a v jeho tváři byla vidět jen a jen nesnesitelná bolest.Jak se mu místo zubů objevovaly tesáky a místo nehtů mu narůstaly drápy. Oba by si to s ním nejradši vyměnili. On si to nezasloužil. Člověk jako on, by si to vážně nezasloužil. Třeba takovej Malfoy, ten jo, ten by si to zasloužil. Říkával často Sirius. A kdo ví, třeba měl taky nějaké takové tajemství. Jisté ale bylo, že neměl přátelé jako Remus. Určitě by pro něj neudělali to co udělali pro Remuse. Když už byla proměna téměř u konce, James se proměnil také. Remus se rozběhl kamsi do lesa a jeho dva kamarádi ho následovali. Už po dvacátésedmé.

...

"Chřastivé sušenky" Před profesorkou se objevilo schodiště. Pomalu na něj vstoupila. Mladík se pomalu a nejistě šoural za ní. "Á dobrý den, Minervo. A vy budete určitě Jeremy, že ano?" usmál se Brumbál dobrosrdečně. Chlapec mlčky přikývl a rozhlížel se po pracovně. "Pane profesore, potkala jsem pana Pottera, Blacka a Lupina. Lupin nevypadal vůbec dobře. Tvrdili že nemají čas. A mám vám říct, že to pan Lupin nestíhá. Nemám tušení-" "Děkuji Minervo. Odveťe prosím pana Tilliavena do společenské místnosti Nebelvíru. Řekněte Lily Evansové aby tam s ním počkala na pana Pottera. Já už to nějak zařídím." mrkl na profesorku, ta jen přikývla a spolu s chlapcem zmizela za dveřmi.

Ahoooj! Blížíme se k 6K přečtení <3 děkuju hrozně moc! Plníte mi sen.. A chtěla jsem se zeptat. Hrajete někdo HP RPG na fb? Jestli jo tak napište komentář, ráda si zahraju. :) Jinak co říkáte na děj? A co si myslíte o Jeremym?