22. Lhát ti

481 39 7
                                    

"Lékořicové křupky." Obraz se otevřel a Jeremy měl pusu dokořán. Profesorka se spokojeně usmála. "No prosím, vejděte, pane Tilliane." pokynula mu rukou aby šel dál. Chlapec tak učinil a jeho úžas se vyditelně zvýšil. Pískl a profesorka se zamračila. "Á slečno Thermopolisová! Dojděte prosím pro Lily Evansovou, že jí nutně potřebuji." Cashmere nakrčila nos, ale nebyla schopna profesrce odporovat. Po chvilce scházela schody, za sebou nakvašenou Lily se Sarah. "Nevim proboha." štěkla Lily na Sarah, načež Sarah protočila očima. "Paní profesorko, volala jste mě?" pokusila se Lily usmát a pohledem sjela Jeremyho. Ten se na ní zazubil a mrkl. Lily i Sarah po něm střelily hodně ošklivým pohledem. "Ano slečno, počkejte tu prosím s panem Tillianem na Pottera." když viděla, že se dívka chystá oponovat, dodala ještě "Vzkazuje vám to profesor Brumbál. Jste primuska a tohle patří k vašim povinnostem." ledově se usmála a Lily se sesunula na pohovku.

"Kde zase jsi, Jamesi?" řekla si pro sebe. Sarah se posadila vedle ní a obě pozorovaly oheň v krbu. "Ehm, ehm.." sedl si Jeremy do křesla. "Hm?" zeptala se Lily s nezájmem a ani se na něj nepodívala. "Takže ty jsi ta Jamesova baba?" Lily se ani nehnula a jen k němu stočila pohled. Po chvilce se napřímila a zhluboka se nadechla. "Tak poslouchej. Dneska mě dosti nasrala ta velmi pohledná dívka" naznačila prsty uvozovky "na kterou jsi tak užasle čuměl. Takže mě neser ještě víc, oke?" Jen přikývl, polknul a zabořil se do křesla.

...

00:38

Sarah a Jeremy už spali. Jen Lily porád spát nemohla. Po rozhovoru s Cashmere už trohu vychladla a začala si dělat starosti. Zaslechla za sebou tiché kroky, jakoby někdo nechtěl aby ho spatřila. Rychle se otočila. "Petere? Co ty tady děláš?" To už ale zmizel na schodech. Lily zůžila oči a chvilku se dívala tam kde chlapec zmizel. Po pár vteřinách jen zakroutila hlavou a otočila se zpět ke krbu. Vstala a šla přiložit, protože oheň už pomalu uhasínal. Dřepla si a přikládala polena do ohně, který postupně nabýval na velikosti.

Nedalo jí to a tak se postavila, zhluboka nadechla a rozhodla se jít zjistit proč není Peter s ostatními Poberty. Po špičkách vyšlapávala schody. Dveře do pokoje kde byl Peter, byly pootevřené. Viděla jak klečí na zemi a naříká. "Co jsem to jen udělal! Pettigrewe ty jsi takovej pitomec! Takovej srab!" nadával si a plakal. Na zemi byla vylita jakási průhledná tekutina a válelo se zde rozbité zrcadlo.

Dívka už se otáčela k odchodu, ale nehorázně se polekala. "Lily? Co tu děláš?" zeptal se James. Přes tvář se mu táhl krvavý šrám a přes roztrhané kalhoty šly vidět škrábance, v nohou měl zabodané trny. "Co se ti proboha stalo?" vyděsila se. "Pojď dolů, tady akorát tak někoho vzbudíme." táhl ji ze schodů. Posadili se k malému stolku. "Tak říkej." vyhrkli oba. "Ne, ty." a znovu. Zasmáli se a napětí mezi nimi se zmírnilo. "Fajn. Byla jsem v pokoji, když si to tam nakráčela ta kráva Cashmere a řekla ať jdu za ní. Tak jsem řekla, že to by byla akorát tak sebevražda a začaly jsme se hádat." Nato se James usmál. "Hrozně úsměvné. No vypadlo z ní, že mě chce McGonagallová a tak jsem musela jít. No a ta mi řekla ať tady s Jeremym počkám na tebe, že jsem prý primuska. " pousmála se. "Já..." promnul si James oči. "Víš..." Lily jen sledovala jeho obličej. "Já bych ti to chtěl říct. Tak strašně moc" Chytil její dláně do těch svých. "Ale nemůžu. Slíbil jsem, že to neprozradím. " Lily se na něj podívala s podezřením v očích. "Nemá to nic společného s Pobertovskými věcmi. Jsi chytrá. Přijdeš na to sama. A až to bude tak řekni. Až pak ti budu moct říct celou pravdu. Teď ti řeknu jenom 13. Prostě 13. Pamatuj si to." podíval se jí do očí. "Tohle ti říkám, protože poslední co chci, je lhát ti."

PRONGSKde žijí příběhy. Začni objevovat