Vysoko nad mořem,
ve starém hradu,
žila si princezna,
šťastná a v klidu.
Přiletěl motýl,
modrý jak nebe,
rozvířil prach,
co kolem ní ležel.
Zdržel se chvíli,
hned zase letěl,
nechal jí vzpomínky
v podobě perel.
A ty teď padají
dolů, do trávy,
mísí se s pískem,
spláchla je vlna.
A prach si zas sedá.
