Future can be changed /Yaoi/

Kapitola 4 - Město

Joel:

Dojeli jsme do města a vystoupili jsme. Rozhlíželi jsme se a všimli si pár zombíků.
Opatrně jsme běželi k obchodu. Doběhli jsme k němu a vešli jsme dovnitř.
Koukali jsme se na věci a najednou jsme za námi uslyšeli cvaknutí zbraně.
"Ani hnout. Pohnete se a je po vás." řekl ten někdo.
Ten hlas mi přijde velice povědomý... 
Otočili jsme se a uviděli Barryho.
"Barry..." pošeptal jsem.
Barry polkl a objal nás: "Kluci... myslel jsem si že jste mrtví... ... je Perry v pořádku?"
"Úplně... je v jedné laboratoři... společně s Shirem..."
"Oh... dobré vědět... ach... já jsem tak rád že tu jste... počkat- laboratoř? Není náhodou kus od města...?" zeptal se Barry.
"Ano... proč?" zeptal jsem se.
"No... byl jsem tam... válelo se tam tohle..." řekl Barry a ukázal součástku.
Max se podíval na papír. Pak mu vzal součástku a obojí schoval k sobě: "Je to ono..."
"K čemu to je?" zeptal se Barry.
"Pro stroj na cestování časem... budoucnost se nechá změnit... můžeme přelít ty lektvary... nebo to tam nechat vybouchnout pár dní dříve... než spadne atomovka..." usmál jsem se.
"Cestování... ... časem?" zeptal se Barry. 
"Ano... cestování časem..." vzdychl jsem.
Barry se chvíli na nás koukal a pak řekl: "Počkat... kde je Sebastian... Dan... a Alex?"
"Jsou mrtví..." řekl Max.
Barry se na nás díval jako kdyby jsme si dělali z něj srandu.

Max:

Byl jsem tak rád že je naživu, a taky že má tu součást! Čím dříve... Tím lépe...
"Počkat... kde je Sebastian... Dan... a Alex?" zeptal se po chvíli, když nás očumoval.
"Jsou mrtví..." odpověděl jsem.
On se na nás koukal jako kdybychom si z něj dělali prdel.
"Jako... fakt?" zeptal se Barry.
Joel sklopil hlavu.
"O-oh..." polkl Barry.
Podíval jsem se na vchod: "Měli bychom odsud zmizet... už chci vypadnout z téhle díry a popíjet znovu kávu..."
"Jop. Půjdeme." vzdychl Joel.
A tak jsme pomalu šli k autu. Došli jsme k němu a odjeli jsme z města.
Perry bude nadšený...