Forever For You

Part Two

O pět let později:

"Thomasi? Už jsme tu. Vstávat.", řekla elegantně oblečená žena svému chrupkajícímu sedmnáctiletému synovi.

Jmenovaný, za velkého zívnutí a dramatického protáhnutí, otevřel svá šedá očka a svým pohledem spočinul na jeho novém domově. Ještě včera se probouzel ve vyhřáté posteli svého pokoje. Oproti dnešnímu probuzení na nepohodlném zadním sedadle auta to byl rozdíl.

Chlapec si pročísl rukou své platinové blonďaté vlasy. Jakmile vystoupil z auta, spatřil již zmiňovaný nový domov v podobě obrovského cihlového domu s taškovou střechou v červeném odstínu a mohutným dřevěným plotem z dubu.

Chlapec v úžasu přešel brankou, jež měla po pravé straně plechovou schránku na dopisy, a pokračoval za dům. Vzadu spatřil, doslova, ráj v podobě zahrady. Uprostřed zahrady se vyjímal dřevěný altánek taktéž z dubu.

Po prohlídce zahrady se odebral do domu. Hned, jak vešel, ho nejvíce zarazila prostorná chodba. Vše bylo v béžové barvě. 'Celkem netypická barva do chodby', pomyslel si chlapec. To ale od své matky očekával. Jeho matka se živila jako výstřední architektka. O klienty neměla nouzi. V poslední době se stále více lidí přiklánělo k této architektuře. Chlapci se tento styl moc nezamlouval, ale nechtěl své matce kazit náladu a přizpůsobil se.

Po pravé straně spatřil dveře vedoucí do kuchyně. V kuchyni byla převážně černá barva. Dále tu byl ostrůvek, myčka, dvoudvéřová lednice a ostatní základní vybavení kuchyně jako například trouba, jídelní stůl, židle a linka se sporákem. Bylo zde jen jedno okno. Pro chlapce velmi uklidňující. Vaření miloval a taktéž věděl, že této místnosti bude věnovat spoustu času.

Po levé straně vedli dveře do obýváku. Obývák byl prostorný, skromný, v šedé barvě, a zároveň dostačující i pro případné návštěvy. Uprostřed se vyjímala velká pohovka. Před pohovkou byl menší odkládací stolek a naproti plazmová televize. V pokoji byla dvě okna.

Naproti vchodovým dveřím, na konci chodby, byli další dveře. Tentokrát vedli do koupelny. Ta byla v tmavě modré barvě.

Na pravé straně od koupelny byli schody do patra. Zde se nacházela jen ložnice po levé straně a pokoj pro Thomase s pokojem pro hosty na straně pravé. Thomasův pokoj byl vybavený na zakázku. Měl zde obrovskou dvoulůžkovou postel, vedle postele odkládací stolky z obou stran, u okna psací stůl s notebookem, obrovskou skříň plnou jeho oblečení a lustr z jeho bývalého pokoje. Měl tu i svou vlastní koupelnu. Byla mnohem menší, ale za to útulná.

Prostě to byl dům jako z každého amerického filmu.

S vybalováním jeho věcí si nemusel dělat starosti, protože už bylo vše na svém místě. Jeho matka neměla zrovna málo peněz, tak když se rozhodli stěhovat, tak to měli v té největší kvalitě. Až na tu jízdu autem. Ta byla příšerná.

Hned jak si na to chlapec vzpomněl, tak vyčerpáním padl do postele. Škola mu začíná až za dva dny, včetně dneška, takže taktéž není kam spěchat.

Když se podíval na hodiny, tak zjistil, že je nejvyšší čas se jít připravit ke spánku.

Vzal si ze své skříně pyžamo a po informování své matky, šel vyzkoušet jeho novou koupelnu. Jakmile vykonal všechnu hygienu, ulehl do své postele a po pár minutách usnul.