...Daniel...

2. část-chat

Po té co se vztpamatoval tak chtěl ztisknout tlačítko přijmout. Vzápětí si ovšem vzpoměl, jak ráno šel do školy a ona tam stála se zbytkem holek z její třídy a smály se mu. Napadlo ho, že by to mohl být další pokus jak z něj udělat debila. Bez dalšího rozmýšlení zmáčknul tlačítko zamítnou a šel se radši prospat...

Ráno se vzbudil a bylo asi kolem 10 ráno. Byla sobota tak sešel dolů a tam seděla jeho matka a usmívala se na něj.
Daniel se zeptal co se stalo že má tak dobrou náladu a Margaret rychle odpověděla, že jí jeden simpatický pán včera v hospodě pozval na oběd k němu domů a že už se těší. Daniel si pomyslel: "Hm v hospodě...kdyby ses viděla ráno" a pokrčil rameny na znamení toho že je mu to jedno.
Chtěl si najít něco k jídlu ale v lednici nic nebylo tak odešel zpátky nahoru do svého pokoje.

Sednul si na zem a otevřel počítač na kterém opět uviděl zaslanou žádost o přátelství od Kate. V duchu si řekl, že už to stejně horší být nemůže a žádost přijal.
Jakmile to udělal tak mu přišla zpráva od Kate: ahoj

Daniel: Co chceš?

Kate: To ani nepozdravíš? :|

Daniel: Ahoj, tak co potřebuješ?

Kate: Nic jenom jsem si s tebou chtěla psát...

Daniel: Hm dobře tak...jak si věděla jak se jmenuji?

Kate: Ještě abych to nevěděla přád o tobě naše třídní mluví jak nemáš zájem o učivo a že jsi...ehm...no "problémový žák"

Daniel: Což mě přivádí k otázce proč si chceš psát zrozna semnou?

Kate: Napadlo mě že máš asi nějaký důvod proč se tak chováš. Tak jestli se nechceš svěřit?

Daniel: No mám k tomu důvod, ale tobě se fakt svěřovat nebudu ještě by jsi to rozkecala po celý škole...

Kate:  Nerozkecám věř mi!

Daniel: Jak můžu vědět že nelžeš?

Kate: Jak ti to mám dokázat?

Daniel: Pojď semnou ven...

Kate: Dobře žádný problém :D

Daniel: Vážně? To jsem teda nečekal. Většinou se mě lidi bojí nebo říkaj že jsem no divnej...

Kate: Ale já se tě nebojím ani nic podobného.

Daniel: Hmm

Kate: Dobře tak kdy máš čas?  Co třeba zítra v 7?

Daniel: Ráno?

Kate:  Ne večer.

Daniel: Ty se nebojíš?

Kate: Proč bych měla?

Daniel: Už bude tma...

Kate: až v osm a navíc chci vidět západ slunce. Jsou tak krásné!

Daniel: No dobře tak se sejdeme v 7 u nádrže jo?

Kate: Proč zrovna tam?

Daniel:  Znám jednu pěknou cestu.

Kate: Dobře budu se těšit

Daniel: Hm zatim čau...

Kate: Zatim

Daniel zavřel počítač položil ho na zem a jedním krokem se přenesl k posteli na kterou rozvalil a beze slov se díval na bílý strop a přemýšlel o zítřku. Má se jí svěřit nebo ne. Jestli to není opravdu nějaký blbý vtip...
Pak uslyšel bouchnutí vchodových dveří. Trochu se lekl ale pak se odhodlal sejít poschodech dolů.
Nikoho tam neviděl, podíval se na hodiny a uviděl že už je 12:30 a uvědomil si že Margaret šla na ten oběd s neznámým chlapem. Dost ho to uklidnilo.

Zakručelo mu v břiše. Šel se znovu podívat do lednice. Otevřel jí a uviděl salámy a sýry..."Konečně něco k jídlu" řekl si jen tak pro sebe a začal si mazat chleby a jíst je. Už nejedl 2 dny tak měl velký hlad.

Když skončil s jedením, šel si vzít už uschlé oblečení z koupelny a hodil ho na poličku do skříně.

Celkem se nudil a  tak začal malovat na zeď černou fixou různé znaky a nápisy. Bavilo ho to a cítil se tak...Volný, že může namalovat co chce a nikdo na něj nemluví je jen on a jeho zeď na kterou může vyjádřit svoje pocity! Začal na ní i psát různé nápisy.
To ho zabavilo na celý zbytek dne.

Večer si všimnul, že už na zeď nedoléhá slunce, že už je vlastě tma a malůvky ani nápisy nejsou vidět. Rozhodl se jít spát.

Ráno se probudil kolem 11 hodiny a šel se poohlédnout po mámě. Ta ovšem stále nebyla doma tak si řekl že u toho chlapa určitě přespala a pořád je u něho...

Takže tady máte další část snad se vám líbila jestli ani tak pro ní hlasujte. Díky :)