6. prosince

519 52 7
                                    

Sedím v křesle v obýváku u nás doma. Je tady útulno jako vždy, matka něco vaří v kuchyni. Hmm palačinky s nutellou a šlehačkou. Nechám se obklopit tou nádhernou vůní.
  Ale pak se mi do snu nacpe ještě něco. Je to nějaký povědomý svištící zvuk. Cvak, cvak, cvak. Už vím co to je! Čtyři nůžky poskakují kolem mě a dělají mi určitě nádherný, elegantní účeš. Je na nich ale něco zlověstného. Spláší se a začnou stříhat jako nikdy před tím. ,,Aaaa přestaňte!" zařvu, ale oni neposlouchají. Vnímám bzučení, které vychází z dálky. Co to u Merlina může být?! Cítím jak mi z toho brní hlava.

Vyšvihla jsem se do sedu a zhluboka jsem se nadechla. Jenom noční můra. Pro jistotu si šáhnu na hlavu, ale tam nic. Odkryla jsem peřinu a postavila se. Ucítila jsem, že jsem na něco šlápla. Byly to černé chomáče vlasů. ,,To snad ne," špitla jsem a zděšeně vyběhla k zrcadlu.

Padla jsem na kolena a začala vzlykat. Na mé hlavě nezbylo vůbec nic.

Byla jsem zuřivostí bez sebe.

To si odskáčete Poberti!

Vánoce po Pobertovsku✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat