22. prosince

422 40 15
                                    

Myslím, že co se týče žertíku jsem vedla. No v rozhození druhých jsem neskórovala. Víc mě ta povedená bandička rozhodit totiž nemohla. Dopoledne dělal Remus s Jamesem, jako kdyby mě ani jeden z nich nepolíbil a tak jsem se pokoušela tvářit stejně. No moc se mi to nepodařilo. Třikrát jsem se přistihla, jak na ně civím, dvakrát jsem přitom zakopla a jednou na sebe vyčabrala puding. Zatímco oni mě dvakrát(úplně normálně) pozdravili, já jsem zničehonic zařvala "mudloristi!" a utekla jsem.

Byla jsem si jistá, že na mě něco chystají. Musela jsem jednat a to rychle. Počkala jsem do jedenácti večer a pak se vkradla do Velké síně. ,,Za chvíli budete mít krásný stromeček drahoušci," zašeptala jsem si pro sebe jako nějaký padouch z filmů.

Kouzlem jsem ten obří strom na kterém byly Vánoční koule o průměru velké jako moje hlava zmenšila. Strom jsem měla do minuty doslova na dlani. Tiše jsem se odtamtud vykradla a běžela do pokoje ke klukům. Položila jsem jim tam stromeček a běžela do svého pokoje. Rychle jsem zalezla pod deku a zavřela oči.

Po chvilce přestalo kouzlo pravděpodobně fungovat a já jsem uslyšela, jak něco prasklo. Někdo začal křičet a celá společenská místnost pomalu ožívala. ,,Panebože co ti Poberti zase provedli," zasúpěla Lily a posadila se. Rozsvítila jsem a předstíraně jsem se protáhla. Samantha spala jako dřevo, takže jsme ji tam nechaly a šly za davem. Z pokoje Pobertů trčel obrovský, dvoumetrový kmen Smrku z Velké síně. Všichni se šly podívat, co se děje a tak jsem čtyři kluky neviděla.

,,Co se to tady děje?" zařvala profesorka Mcgonagallová a prodírala cestu davem. Když uviděla obrovský jehličnan, tak zkameněla. ,,POTTERE, BLACKU, LUPINE, PETIGREWE! TO SI ODSKÁČETE!" zařvala na shrbené, ospalé a nicnetušící kluky.

,,Paní profesorko, my spali," promnul si oči James. ,,No jistě pane Pottere, vy si vždycky najdete výmluvu, že? Zítra na vás bude čekat učitelský sbor a pan ředitel v jeho pracovně. Bude se diskutovat o vašem vyloučení, což je..." profesorka se roztřeseně nadechla. ,,...dost pravděpodobné."


----
Už nám zbývají jen dvě kapitoly😊.
A jelikož do dvou kapitol nestihnu plynule napsat s kterým z chlapců skončí(Rolívie-Remus+Olívie/Joli-James+Oli) tak jsem se rozhodla, že to neskončí nijak. Je mi líto, jestli jste zklamaní, ale tento příběh jsem nikdy nechtěla psát za účelem ho udělat romantický(myslím jako hlavní zápletku toho). Omlouvám se...

Mám ale i pozitivní zprávu. Napadlo mě, že až dopíšu tenhle příběh, tak bych mohla publikovat pokračování a tam by se vše dořešilo. Napadlo mě třeba: "Velikonoce po Pobertovsku" nebo něco takového, takže co by na to?

-BadRavenclawGirl

Vánoce po Pobertovsku✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat