23. prosince

394 41 12
                                    

Nikdo mi nemusel říkat, že to co jsem provedla bylo geniální a odporné zároveň. Výborně Oli, zlikvidovala jsi Poberty tím, že je vyloučí.

Seděla jsem celou noc ve společenské místnosti a dívala se do oranžových plamenů. Když se lidi začali rozcházet do svých pokojů, tak jsem uslyšela hlasy čtyř kluků. Myslela jsem, že jdou za mnou, ale ani o mě nezavadili pohledem. ,,Jamesi já..." postavila jsem se před ně. ,,Jdi mi z očí," zavrčel kluk s brýlemi. ,,Remusi..." zlomil se mi hlas. Remus zavrtěl hlavou a obešel mě.

Odešli a mně se nahrnuly slzy do očí. Svalila jsem se do křesla a začala brečet. Plameny mi zavíraly pomalu víčka a já usnula.

Když jsem se probudila, byla jsem celá polámaná a měla jsem napuchlé tváře. Lidé se začínali sunout po skupinkách na snídani. Usnula jsem a nejhorší na tom bylo, že Poberti už pravděpodobně mluvili s učitelským sborem o jejich vyloučení. Zaklela jsem a vzala si do ruky brašnu, kterou jsem si předem připravila.

Když jsem přiběhla ke vchodu do ředitelny, tak jsem si uvědomila, že si nejsem jistá heslem. Tento rok jsem byla na kávě s ředitelem pouze třikrát, jelikož se mi moje průsery podařilo často zakrýt nebo hodit na jiné. ,,Jablečný koláč?" Vchod se otevřel a já se usmála. Trefila jsem to na první pokus. Teď mě ovšem čeká těžší zkouška.

Vběhla jsem do pracovny. Poberti stáli před ředitelem a měli sklopené hlavy. ,,Pan Potter vám asi řekl, jak to je, takže jsem tady," vyhrkla jsem a všichni se na mě otočili. ,,O čem to mluvíte slečno?" zamrkal překvapeně Brumbál. ,,Oli chtěla jenom říct, že to byl její nápad, toť vše," vyhrkl James. ,,Buď zticha Jamesi. Byla jsem to já. Je mi jedno, jestli mě vyloučíte, ale oni za nic nemohou." Kdyby někdo prohlásil, že se z mudlů stali kentauři, tak by se profesoři tvářili přesně tak.

,,Co prosím slečno?" Profesorka byla bledá jako by měla každou chvíli omdlít. ,,Nezastávej se nás Oli, vždyť moc dobře víš, jak jsme to celý den plánovali a pak se nám to zmenšovací kouzlo zkazilo," povzdychl si Sirius a Remus souhlasně přikývl. ,,Ne, to není pravda. Ušila jsem to na vás. Nebyla na mě řada a já to přesto udělala!" vykřikla jsem. ,,Prosím potřebuji s vámi mluvit," podívala jsem na Brumbála. Přikývl. ,,Mohli byste nás nechat se slečnou a panem Potterem,Petigrewem, Blackem a Lupinem o samotě?" Profesoři se začali sunout ven. ,,Minervo, vy prosím zůstaňte." Žena s přísným pohledem přikývla. Ředitel se posadil za stůl a ukázal nám ať se usadíme naproti němu. ,,Teď bych si chtěl vyslechnout výpověď slečny Brownové," pronesl na znamení toho, že nechce, aby mi někdo skákal do řeči.

Nehodlala jsem ze sebe dělat upištěnou holku, která panikaří. Od malička jsem měla dobré vyjadřovací schopnosti a těch jsem hodlala využít. Posadila jsem se a podívala se na Poberty. ,,Nebudu vám lhát pane. Ti kluci vedle mě jsou naprostí pitomci. Za měsíc mi stihli například vyholit hlavu nebo mi spálit moje plesové šaty po babičce a dva z nich mě dokonce drze políbili." Všichni sborově zalapali po dechu. Poberti se navzájem propalovali pohledem, Brumbál to překvapeně rozmrkával a profesorka se držela za srdce.

,,...I přesto všechno mají dobré srdce, jen je to taková jejich obrana, aby byli ti největší "bossové" školy. Ale, abych se přiznala, tak já taky nejsem úplně čistá. Zničila jsem kožich paní Norrisové a hodila to na ně. Nebo jsem jim nabarvila vlasy a co se týče toho stromku byla jsem to já. To, že to na mě neřekli je jasný důkaz toho, že jsou občas pěkní blbouni se svědomím. Ale já asi něco jako svědomí nemám, protože toho nelituji. Tohle se mi fakt povedlo," pyšně jsem se pousmála. ,,A jestli vyhodíte je nebo mě, to je jedno, tak nás rozdělíte pane a jsou přeci Vánoce." Vypadalo to, že Brumbála to vůbec nezaskočila. ,,Pěkně řečeno slečno Brownová. Slyšel jsem výpověď pana Pottera, takže už asi můžete všichni jít. Nicméně to budu muset ještě probrat s profesory a dám vám všem vědět." Přikývla jsem a zvedla se.

Vyšla jsem z ředitelny a šla do svého pokoje, kde mě čekalo balení dárků. S kluky si můžu promluvit později a ať o dopadne jakkoliv, udělala jsem, co jsem mohla.

----
Zbývá nám už jen jedna kapitola :O.

Vánoce po Pobertovsku✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat