17. prosince

440 51 8
                                    

Někdo zaklepal na dveře. ,,Běžte pryč!" křikla jsem a protočila oči. Už jsem ty Poberty nemohla ani cítit. Taky mě štvalo, že tady semnou nebyla Lily. Dneska dopoledne se někam vypařila a nevrátila se. ,,Oli otevři prosím," řekl Remus. ,,Nebo co?" odsekla jsem.

,,Přestaň ze sebe dělat urážlivého snoba. Taková ty přece nejsi," zakřičel James. Po tomto prohlášení jsem zrudla vzteky a vymrštila se z postele. Urážlivý snob? Ještě jim ukážu!

Došla jsem ke dveřím a zprudka je otevřela. Stáli tam Poberti s taškou v ruce a vedle nich se usmívala Lily. ,,Nech je prosím na chvilku mluvit Oli," zaprosila a já zakoulela očima. ,,Dobře, ale dělejte."

Myslela jsem, že začne mluvit James, ale místo toho si odkašlal Remus. ,,Víme, že zničit ti šaty po tvé babičce byla nehorázná volovina. Kdybychom mohli vrátit čas, tak to uděláme, ale moc dobře víš, že to nejde. A prostě život jde dál. Poučili jsme se z toho a chápeme, když nám neodpustíš, ale i přesto pro tebe něco máme," Rem kývl na Jamese a ten vytáhl z tašky elegantní, červené šaty, které mi okamžitě vyrazily dech.

,,Panebože jsou nádherné!" vydechla jsem a skočila Removi kolem krku. Pak jsem se vrhla na Jamese a ostatní Poberty, kteří z toho byli v rozpacích. ,,Díky Lily," objala jsem nakonec i zrzavou dívku. ,,Nemáš zač a mazej si je vyzkoušet!" ušklíbla se a já si od Jamese vzala šaty.

Už jsem s nimi odejít, když si Remus odkašlal. ,,Nešla byste se mnou slečno na ples?" zeptal se a mrkl na mě.

,,Ano šla."

Potom jsem se na ně otočila a přísně se zamračila. ,,Ale šaty si mě nevykoupíte! Jen počkejte, co si na vás přichystám."

Vánoce po Pobertovsku✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat