7.

17 3 0
                                    

Pohled Sofie

Když jsem se ráno vzbudila, tak Nick ještě spal. Musela jsem se pousmát, protože vypadal roztomile. Opatrně jsem se vysoukala z postele, protože jsem potřebovala na záchod. V koupelně jsem si ještě vyčistila zuby, a protože Nick ještě spal, tak jsem se rozhodla, že nám udělám k snídani palačinky s nutellou a hromadou šlehačky. Mňam. 

Sice se mi to s tou rukou v sádře dělalo trochu hůř, ale nakonec jsem to zvládla.

Docela jsem se divila, že to Nicka nevzbudilo, protože obývák je skoro hned vedle kuchyně, ale když jsem dodělala snídani, tak jsem zjistila, že ještě spí.

Palačinky jsem potřela nutellou naskládala na talíře a nastříkala na to hromadu šlehačky.

Udělala jsem ještě každému z nás horkou čokoládu. Hrnky a talíře jsem si narovnala na tác a donesla to na stoleček v obýváku. Z tácu jsem to dala na stůl a začala probouzet Nicka. "Vstávej ty šípková Růženko, máš tu snídani" a trochu jsem do něj strčila. 

Nick se jenom převalil na druhý bok a dál spal.  "Tak vstávej, udělala jsem tu nejlepší snídani na světě", zkusila jsem to znovu.  "Nejdřív mi musíš dát pusu, až potom se šípková Růženka vzbudí. 

Přiložila jsem tedy svoje ústa na ty jeho a jemně jsem ho políbila. On se chtěl začít líbat, ale já se odtáhla a řekla jsem mu, že teď už má mít dávno otevřené oči a děkovat mi za tu skvělou snídani. Na to on se na mě teda neochotně koukl a pak upřel svůj pohled na palačinky. " Jsi nejlepší, tohle jídlo úplně miluju", mrkl na mě a hned si vzal svůj talíř a začal jíst.

Po snídani dal Nick nádobí do myčky a pustil ji, protože mě se to se sádrou dělalo trochu hůř. 

"Zítra se jde do školy, myslíš, že už to zvládneš tam jít?", zeptal se mě Nick, když ke mě přišel z kuchyně. "Jo, jasně že to zvládnu!", usmála jsem se na něj. 

Po chvilce mi ale úsměv z tváře zmizel. "Copak se děje?", ptal se mě Nick, když viděl, že už se neusmívám a právě naopak jsem trochu smutná. "No, zítra začne škola", řekla jsem, ale Nick na mě stále nechápavě koukal, a tak jsem pokračovala dál. "No a ty zase budeš dělat, jako že mě neznáš a ty další věci jako vždy ve škole", dokončila jsem svoji větu. 

Nick mě objal a začal mluvit. "Ve škole už to nebude jako dřív. Budeme se normálně bavit a budu rád, když spolu občas půjdeme do školy. Vím, že často chodíš s Naty do školy, ale budu rád, když se k vám budu moct třeba přidat, nebo někdy půjdeme jenom spolu.  Po těch jeho slovech jsem se trochu odtáhla z jeho objetí a dala mu pusu, usmála jsem se na něj a zase jsem ho pevně objala.


"Budeš tu spát i dneska?", ptala jsem se s úsměvem, když se blížil večer. "Nemám tu žádný věci  na převlečení do školy a ani učení a tak", řekl mi Nick se smutným výrazem v obličeji. "Vždyť bydlíš skoro naproti nám, můžeme jít společně k vám, abych se tu nebála po tu dobu co bys byl pryč, ty by sis vzal potřebné věci, a pak bysme se zase vrátili k nám", usmála jsem se na něj. 
"Tak dobře", usmál se pro změnu on a začal se zvedat, že teda půjdeme k němu.


"Páni. Máš to tu moc hezký", řekla jsem sotva jsme vlezli k němu do předsíně. "Děkuju, ale viděla jsi jednu místnůstku, ukážu ti celý dům, tak pojď", řekl mi a já chytla jeho ruku a šli jsme.

Nestačila jsem zírat. Nick má krásně a moderně vybavený dům.
Po chvilce si sbalil všechny věci a už jsme byli na cestě k nám. Všechno bylo v pohodě. Jenomže jsme najednou potkali Philla. "No koho to nepotkám, že?", řekl Phill a hodil po nás hrozný úšklebek. "Vy dva spolu chodíte, že si tady tak kráčíte", smál se nám Phill. "O co ti jde Phille? Může ti být jedno, co tu děláme a nemáš jediný důvod na nás být tak arogantní", odsekl mu Nick. 

Ještě chvilku se spolu bavili a já jen mlčky přihlížela. Konečně se tak nějak rozloučili a my jsme mohli jít. 

Opravdu Philla nemám ráda.

Když jsme přišli k nám, tak se Nick nabídl, že udělá večeři. Já jsem souhlasila a šla jsem mu ustlat do pokoje pro hosty. 

"Vážně umíš skvěle vařit", pochválila jsem ho, když jsme dojedli večeři. 

Nádobí jsme uklidili do myčky a já mu šla ukázat pokoj, ve kterém bude spát.

Potom jsme se šli postupně vysprchovat, já první a Nick šel do koupelny hned po mě. 

Když šel Nick z koupelny, tak jsem na něj čekala už dole v obýváku u televize s obřím pohárem zmrzliny. 

Když přišel, tak poděkoval za svůj zmrzlinový pohár a potom už jsme koukali na film co dávali v televizi.

"Sofí, vstávej. Půjdeme si lehnout do postele", slyšela jsem jeho slabý  hlas a neochotně jsem otevřela oči. Neměla jsem v úmyslu vstát a někam chodit. 

Když Nickovi došlo, že nikam nepůjdu, tak se postavil, vzal mě do náruče a vydal se se mnou o schodech nahoru do mého pokoje. Položil mě na postel a přikryl mě. Dal mi pusu na tvář a já jsem konečně otevřela oči, abych se na něj podívala. 


"Nebude ti vadit, když si lehnu k tobě?", zeptal se mě polohlasem. Já jsem kývla hlavou do stran na náznak že ne a zase jsem zavřela oči. Nick ještě nastavil na jeho telefonu budíky a pak už jsem cítila jak se pod jeho váhou prohnula jemně postel a slyšela jsem, jak se přikrývá.

Potom si přehodil ruku přes moje boky a oba jsme po malé chvilce usnuli.



Ahoj všichni♥ Po delší době je tu další část mého příběhu :) Části asi budu přidávat takhle po nějaké době, protože na intru to moc psát nestíhám :(, ale uvidíme, jak to bude ♥ Doufám, že se vám můj příběh líbí a budu ráda, když mi to dáte jakkoliv najevo. Samozřejmě jsem ráda, za každé přečtení, komentář  a další věci! ♥

Mám Vás ráda a zase  brzy u další části mého příběhu!

Ahoj, Vaše Bařens

Splněný sen ♥Kde žijí příběhy. Začni objevovat