Můj život

*6*

Alex je opravdu hodný. Mile mě překvapil. Ale za chvíli za ním jedu. Z přemýšlení mě vyruší táta, když zavolá do domu že už musíme vyrazit. Vykouzlil se mi úsměv na tváři. Vzala jsem si tašku a mobil a sluchátka a šla dolů za tátou.

Pustila jsem si písničku a zase začala přemýšlet. Co když mě Alex vážně miluje? A co mu dnes odpovím na tu otázku? Já sama nevím co k němu cítím. Miluji ho? To bohužel nevím. Ráda bych ho milovala. Musí mi dát čas. Zapla se písnička No promises, což je v překladu žádné sliby.

Když jsem dojela do Maďarska ihned jsem se šla schladit do moře. Nechtěla jsem si hledat plavky takže jsem šla na pláž v oblečení. Měla jsem sluchátka pořád v uších. Alex už by měl být na pláži. Došla jsem na pláž a uviděla ho, ale on mě neviděl všímal si jiné holky. Sedla jsem si na pláž a dívala se, jak jsou spolu šťastní. Do sluchátek se mi pustila smutná píseň. Cítila jsem, jak se mi oči zaplňují slzami. Slzy se mi začaly hrnout ven a stékat po tváři. Dala jsem si do dlaní obličej a brečela. Chtělo se mi brečet. Chtěla jsem dostat všechny emoce ven. Bylo mi smutno. Mrzelo mě to, ale ještě víc mě mrzelo, že jsem mu věřila.

Seděla jsem na pláži už asi hodinu a Alex si mě stále nevšímal. Byl pořád šťastný a mě se pořád hrnuly slzy do očí. Nemohla jsem je zadržet, ale chtěla jsem brečet. Najednou jsem se zvedla a šla si namočit nohy. Viděla jsem Alexe ještě blíž než před tím. Najednou si dali polibek a objali se. Začala jsem utíkat. Byla jsem unavená, ale chtěla jsem od něho co nejdál. Běžela jsem. Pořád. Najednou se mi udělalo špatně a já upadla na zem. Ale neomdlela jsem. Vnímala jsem. Dala jsem si dlaň na čelo a hlavu zabořila do země. Stále jsem slábla a plakala. Myslím, že se nezvednu sama, budu potřebovat pomoct. Zkoušela jsem se zvednout, ale byla jsem slabá. Zavírala jsem oči a stále slábla. Omdlela jsem.
---
Tak další :3 promiňte že jsem dlouho nevydala, ale bohužel neměla jsem čas. Tohle je spíš emocinální díl.
Snad se líbí. Jsem ráda za votes reads a komenty :3