Čekala jsem co z nich vypadne. Dokonce jsem stihla vypít celý čaj.
"Takže, asi máš hodně otázek, takže se můžeš zeptat."
Mám se ptát no jo, ale na co. V hlavě mi běhala otázka za otázkou.
"Fajn tedy...co nebo kdo to byl?"
"To byla Anastazia a její gang."
"Ok, počkat, gang?!"
"No jo, my jsme prostě... magjjn."
"Promiň, já ti nerozuměla."
"Že jsme mafiáni a máme gang."
Tak to je na mě trochu moc. Fajn tak jsou mafiiani a ti... zabíjí a prodávaj zbraně a drogy a... lidi. Co když chtějí prodat i mě. Začala jsme zrychleně dýchat a těkat očima po klucích. Ti poznali, co jsem si domyslela.
"Ne, neboj, nic se ti nestane, nikdo ti už neublíží."
Na to jsem jenom dokázala kývnout. Kdyby mě chtěli zabít, udělají to už dávno. No tak Caitlin, uklidni se. Nádech a výdech.
"Kolik vás je, to jste jenom vy čtyři nebo vás je víc?"
"Je nás asi padesát."
"Máte něco jako doupě?"
"Jo máme."
"Chci se tam jít podívat... tedy, pokud můžu."
"Noo, stejně jsme tam chtěli ještě dneska zajet."
Na to jsem jenom kývla a vyběhla do svého pokoje, kde se převlékla, vzala si mobil a šla dolů.
Můj outfit se skládal z lehkých kousků.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nic složité. Když jsem doběhla dolů, čekal už táta s klukama u dveří. Já se rychle obula a mohla jsem vyrazit. Kluci jeli každý svým autem, tím pádem jsem mohla jed vepředu.
Když jsme jeli panovalo ticho, ne to trapné, ale takové to klidné. V klidu jsem si ho užívala než ho přerušil táta.
"Takže, ty jsi mi řekla tati?"
Do prdele, myslela jsem že si toho nevšiml.
"No jo, ale pokud ti to vadí tak ti budu zase říkat Harry"
"Ne to ne, jenom mě to příjemně překvapilo."
Skrze okno jsem uviděla stromy, ceduli Opouštíte Londýn. Kam to sakra až jedem. Autem se rozezněl telefon. Táta stiskl něco na palubovce auta.
"Ano?"
"Za chvíli tam budem."
"Okay ještě něco?"
"Ne, tak zatím."
Podle hlasu to byl Niall. Po chvíli jsme přijeli před velmi starý dům.
Vystoupili jsme a vydali se směr dveře. Když je táta otevřel, nemohla jsem věřit vlastním očím. Všechno bylo tak moderní a pěkné. Tak tady se hodí přísloví Nesud knihu podle obalu.
V tátovém závěsu jsme šli do hlouby domu. Všude byli lidi. Pak jsem ale zahlédla někoho, koho bych tu nečekala.
Pohled Harryho
Chtěla vzít do doupěte, tak jsme ji sem vzali. Ale je tu menší problém. Ví kdo jsme, tak ji budem muset zasvětit do všeho a toho je tolik, asi to nechám na klucích. Jsem ale hrozně línej, to je hrozný. Jenom co jsme vstoupili dovnitř, Caitlin se v očích objevily jiskřičky zvědavosti. A to se mi hodně líbí. Třeba svůj plán ji do ničeho nezasvěcovat zruším.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Jsem zpět s dalším dílem Doufám že se líbí Budu ráda za komenty atd.
Jinak mám pocit že je to poslední dobou o ničem. Přemýšlím o malinké pauze ,ale ještě nevím. Dejte mi když tak vědět do komentářů👇👇
