Deprese. To je teď jediné, co mi dělá společnost. Jak sakra tohle mohl někdo udělat? Co mu kdo udělal? To jsou otázky, které mám pořád v hlavě. Nejím, nevycházím z pokoje. Kluci s tátou mi nosí jídlo a snaží se mě rozesmát, ale to se jim nedaří. Furt přemýšlím jestli ještě budu někdy šťastná. Nakonec to skončí tak ,že líp nebude a já umřu na deprese. Jo to se mi líbí.
Byl den jako každý jiný. Celý den jsem ležela v posteli přemýšlela. Jako vždy. Ve večerních hodinách jsem se rozhodla, že si půjdu dát vanu. Doplazila jsem se do koupelny a pustila vodu. Hodila jsem do vany bombu a nechala ji rozpustit. Sundala si všechno oblečení a dala ho do koše. Vypnula vodu a pomalu vlezla dovnitř. Cítila jsem jak se všechny svaly uvolňují. V hlavě se mi hromadily vzpomínky od adopce.
Únosy, vraždy strach. Docela se divím, že někdo nenahlasil tátu za špatnou výchovu. Ale to by jsi asi nikdo nedovolil. Voda začínala být studená tak jsem ji vypustila, učesala si vlasy a vyčistila si zuby a obličej. Šla do šatny a vybrala si oblečení.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Musím se z toho dostat ,nemůžu se tady utápět v smutku. Rychle jsem znovu šla do koupelny a naličila se. Vzala kabelku a do ní hodila mobil s klíčemi a peněženku. Poklusem sejdu schody a začnu hledat tátu. Najdu ho v pracovně. Zaklepu na dveře aby o mě věděl.
"Cai, co se děje?"
"Mohla bych jít ven?"
"Eee.....jo jasně, chceš aby s tebou někdo šel?"
"Možná Den?"
"Dobrá tak ja ji zavolám a ty se zatím běž najíst"
Hmmm dlouho jsem dole nebyla. Díky bohu jsem nezapomněla kde je kuchyně. Natož lednička, položila jsem kabelku na bar a vydala se k ní. Otevřela jsem dveře a myslela jsem, že mě klepne. Byla prázdná a to doslova. Jako bychom ji nově koupily.
"Nialle!"
Jenom jsem to dořekla ozval se domem dusot. Niall přiběhl s vyděšeným výrazem. Vůbec nechápal co se děje. Trochu jsem odstoupila aby mohli vidět to prázdno. Rychle nasadil nevinný výraz doufající, že mu to projde.
"No co mi k tomu řekneš?"
"No já měl hlad a tak jsem si něco vzal"
"No takže ty teď půjdeš do obchodu a nakoupiš jídlo co se dává do ledničky, a taky do spíže a taky pečivo"
"Ano má paní"
Popadl klíče a rychlostí blesku se vydal nakoupit. No takže ja se asi nenajim. Tak si něco koupím ve městě. Zvonek oznámil, že tu je Den. Otevřela jsem ji, objala a mohli jsme jít.
~~~~~~~~~~~~~~~ Další díl je tu ejjjjj No tak tedy doufám ,že se líbí a budu ráda za komenty atd.
Jinak tentokrát chci poděkovat tajemna-an07 děkuji zlato❤❤
Zbývá už jen 2 díly a epilog než tento příběh ukončím.
