Nejradši mám na tobě tvůj upřímný úsměv. Podíváš se mi do očí, usměješ se a tvé oči se uplně rozzáří. Jako bych předemnou viděla svítící slunce.
Mám ráda pošťuchování, když se urazím a ty se snažíš omlouvat.
Taky se mi líbí, když se jdeme projít a začneme zajímavé témata. Třeba co jsme dělali v dětství, jací jsme byli, naše historky. Nebo když mluvíme o naší budoucnosti.
Miluju takový pocit, když jsme oba hrozně šťastní a řekneš mi, že si se do mě zase zamiloval. Vlastně úplně ze všeho nejvíc miluju, když jsme oba šťastní. Střídá se to den po dni, nebo měsíc po měsíci. Někdy prostě máme nešťastné období, většinou spíš ty.
Ze všeho nejvíc nenávidím, když si třeba něco napíšeme, pochopíme se úplně jinak a pak z toho vznikne hádka. Hádky, nejhorší věc.
Mám ráda, když si každý měsíc 7. připomínáme jak dlouho spolu jsme.
V 15ti jsem se do tebe zamilovala a ten pocit, to bylo prostě něco úžasného. Sice jsem na tebe čekala než ses nějak odhodlal projevit city, ale to čekání za to stálo.
Doteď si pamatuju, že když jsme se dali dohromady, tak jsme potom šli do sportisima, aby jsi vybral bráchovi dárek a zrovna ti volal taťka. Řekl jsi mu:
" Jsem s tou nejúžasnější holkou na světě."
Málem jsem z toho odpadla. Nevěřila jsem svým uším.
Hrozně se mi líbí, když mi říkáš Prdelko.
Já vím, pro ostatní to asi tak romantické není, ale mně se to líbí.
Stejně jako mně se líbí, když ti říkám Kudrnko.
Nenávidím, když jsi bezcitný a tvrdohlavý. S tím se pak už nedá nic dělat, nálada v háji.
Kubi, nikdy bych tě nechtěla ztratit.
ČTEŠ
Our Love
RomanceNáš příběh, mé pocity. Tenhle příběh bude mít konec, až opravdu nějaký konec bude.
