Our Love

7.12.2014

Potom jsi mi odepsal, že ať neblázním, že jsi jen neměl čas.
Domluvili jsme se na druhé rande a to  bylo po týdnu, opět v neděli.
7.12.2014 - tento zázračný datum nás spojil dohromady.
I když si někdo klepal na čelo, já stále věřila, že si tě získám.

Když jsi dojel, musela jsem tě obejmout. Byl jsi v šoku, ale potom jsi mi obejmutí oplatil.
Šli jsem se zase projít.
Byli jsme u kulturního domu a tys chtěl kopnout do šišky, ale netrefil ses a spadnul jsi. Jen 2. rande a už jsi zažil takový výsměch. Když jsem se dosmála, tak jsem ti samozřejmě pomohla. Naštěstí jsi nebyl zašpiněný.
Potom se ti chtělo hrozně na záchod tak jsem ti ukázala kama se jde na záchod v KD.

Když jsme byli v takovém malém parku u paneláků, chtěla jsem ti hrozně dát pusu a říkala jsem ti, že nemáš na to, aby jsi mi ji dal ty.
Provokovala jsem tě a ty ses přece jen nenechal.
Řekl jsi: "pojď"
Šli jsme a u přechodu jsi mi podal svou ruku. Chytla jsem ti ji, ale po chvíli jsem řekla, že to musí být druhá ruka, protože mi tam zavazí kabelka.
Šli jsme městem s osvětlenými ozdobami. Bylo to tak kouzelné. Užívala jsem si to a v tu chvíli jsem žila přítomností.
Došli jsme k jednomu ozdobenému stromečku a nadešla ta chvíle. Stáli jsme pod ním, priblížila jsem se k tobě a políbili jsme se.
Je to jen polibek, ale kolik jsi do toho obětoval, aby jsi mi udělal nezapomenutelný zážitek.
Ne vždy je to tak, jak se zdá.
Já si o tobě myslela, že mě jen namotáváš, ale ty ses jen bál jít do vztahu.
Možná, že to trvalo, ale o to dýl to trvá teď. Známe se tak dlouho. Někdy je to s tebou nekonečné, ale někdy mi zase přijde, že jsme spolu jen chvíli.