5

194 3 0
                                    




Šla jsem s ním k malé útulné kavárně, kde bylo ticho a moc lidí tu také nebylo.. Upřímně kdyby mě sem Adam nezavedl ani si jí nevšimnu. "Je to tu krásné" řekla jsem mu s úsměvem, usmál se na mě a zavedl mě ke stolu pro dva na verandě. Ani jsme si nic neřekli a už u nás byl číšník "Dvě silný kávy a čokoládový dorty" nadiktoval mu Adam a podíval se na mě jestli si objednávku nechci změnit jen jsem zakývala hlavou na náznak nesouhlasu a usmála se. Po pravdě tak moc jsem se už dlouho neusmívala ale co.. Erik žije svůj život, tak já můžu taky. Číšník odešel a já se obrátila na mého společníka. "Tak co děláš za práci?" zeptala jsem se ho. Usmál se na mě a udělali se mu důlky ve tvářích "No pracuju v jedné firmě s mým nejlepším kamarádem a musím se pochválit, že mi to jde dobře...A ty? Teda vím že pracuješ v tom návrhářství ale co by jsi ještě chtěla dělat?" Nad otázkou jsem nemusela dlouho přemýšlet "Vždycky jsem chtěla mít s mojí nejlepší kamarádkou malou kavárnu, jenže sen se rozpadl stejně jako naše přátelství" Na chvíli jsem posmutněla ale pak jsem se znovu usmála a odmítla jsem být smutná. "Ty jsi tady s rodiči? Jseš čech, tak se jen ptám... Nebo jestli nemáš přítelkyni" Když jsem to dořekla začala jsem se hodně červenat. Jasně že nemá přítelkyni to by mě asi nezval ven ne?! Jsem úplně blbá. Sklopila jsem hlavu aby neviděl, jak se červenám ale to se mi asi nepovedlo. Zvedl mi bradu ukazováčkem a palcem. Podíval se mi do očí "Je roztomilý že se červenáš" usmála jsem se a všimla si že tady máme už naší objednávku. Jak jsem si mohla nevšimnout? Napila jsem se kávy a ukousla kus dortu "Páni, je to výborný" Díval se na mě s pobavením, kývl na souhlas a taky začal jíst dokud mu nezazvonil telefon. Slyšela jsme jen jeho sice jsem nechtěla poslouchat ale nešlo to.

"Jo jasně. Jsem v kavárně".... "No nevím musím se zeptat"...."Ok tak přijd ale jen na chvíli"

Položil telefon a podíval se na mě "Moc mi to mrzí ale staví se tady ten můj kamarád aby mi předal jedny papíry...Nevadí?" "Jasně že ne" odpověděla jsem mu a usmála se. Chvíli jsme si ještě povídali a pak se u našeho stolu zastavil mě až moc známej člověk.....Erik.....





Omlouvám se za neaktivitu. Je to kvůli Vánocím atd... Snad to znáte... Doufám že se vám část líbila..

Co si myslíte že Jemie
udělá?

Brzy s další částí Miluju vás!!!

Again together [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat