Učitel a Já ❤

Kapitola 4.

Z pohledu Báry:
Tento den nijak nepokračoval. Však normální nudný den ve škole no. Po fyzice(hodině s novým sexy panem učitelem) Tomáš odešel a celý den jsem ho neviděla. Než odešel ze třídy,věnoval mi krátký pohled s nádherným úsměvem. Po škole jsem šla domů a v chodbě jsem viděla jenom ségřiny boty. Zavolala jsem na ní a ona přišla do chodby. Viděla jsem,že má slzy v očích. Já: "Ježiš Veru co se stalo"? Verča(to v médíích je ona) se rozbrečela ještě víc a utekla do pokoje. Já jsem si vyzula boty,dala si tašku do pokoje a šla za Verčou. Přišla jsem k ní do pokoje,ona seděla na posteli a brečela. Já jsem si sedla k ní a zeptala jsem se jí,co se stalo že brečí. Ona se na mně podívala a řekla: " Dneska jsem byla v kavárně,přišel tam jeden dost sexy chlápek. Mě se hned zalíbil a začala jsem s ním flirtovat. Potom jsem se ho zeptala jestli si o mně myslí že jsem hezká. On řekl že jsem docela pěkná ale že už miluje někoho jiného. A odešel". Já: "Pojď sem" a objala jsem jí. Potřebovala to. Potom jsem s ní začala mluvit o tom co by chtěla k Vánocům a tak různě,aby na to tolik nemyslela. Po asi půl hodině strávené u Verči jsem odešla,protože přišla mamka a já měla ještě spoustu úkolů. Když jsem dodělala všechny úkoly, bylo něco kolem 9té večer. Šla jsem si dát rychlou sprchu a poté jsem se ponořila do říše snů.
Druhý den ráno:
Zazvonil mi budík(na telefonu) a udelala vsechny ranní povinnosti(nachystání učení,příprava snídaně atd) a poté když jsem vycházela z domu,přišla mi sms od neznámého čísla: "Ahoj krásko,doufám že dnes přijdeš do školy moc se na tebe těším". Já: " Kdo jsi?Nemám tě v kontaktech". Nč(neznámé číslo): "Ani mít nebudeš,těšim se na tebe a zatím pa krásko". Já jsem vůbec nevěděla kdo to je. Chtěla jsem to za každou cenu zjistit. Do školy jsem přišla dřív a měla jsem dost času se stavit za Tomášem. Potřebovala jsem se ho na něco zeptat. Když jsem přišla k jeho kabinetu,zaťukala jsem a slyšela jsem vevnitř kroky. Zakoukala jsem se do země a najednou jsem slyšela jak Tomáš otevírá. A jak jsem byla zakoukaná do země,Tomáš prudce otevřel dveře a těma dveřma jsem dostala do nosu. Začala mi téct krev a odběhla jsem na dívčí záchody. Tomáš přiběhl za mnou a začal se mi omlouvat. On: " Promiň,já fakt nechtěl. Myslel jsem že tam bude jedna dost otravná holka. Promiň mrzí mně to. Jseš v pořádku?" Jeho hlas zněl starostlivě. Já: "Jo jsem v pořádku". On: "Ne nejsi musí tě to hodně bolet". Já: "Ne vážně jsem v pohodě". On: "Dobře tak já ti teda budu věřit. Ale vlastně co jsi dělala před dveřmi mého kabinetu?"
Já: "No potřebovala jsem se Vás na něco zeptat".
On: "Tak povídej Barčo".
Já: "Jaké je vaše telefonní číslo?"
On: "Proč se ptáš?"
Já: "To neřešte. Víte co? Zapomeňte na tuto otázku prosím".
On: "Dobře no".
Já: " Děkuju".
On: "Nemáš zač".
Já jsem se na něj jenom otočila a usmála se. Chtěla jsem tam s ním být déle ale musela jsem už jít protože zazvonilo. Já: "Promiňte pane učiteli. Už musím jít. Nechci přijít pozdě. Tak nashledanou".
On: " Ahoj". A nádherně se usmál.

Jak to bude pokračovat se dozvíte v příští kapitole. :) Zatím ahoj. :*