Octambulant ( Poberi ~ ff)

5.kapitola✔️

Seděla jsem na astronomické věží a jen tak Koukala do dálky. Moje myšlenky se ubíraly do tak depresivního směru, až jsem si myslela, že to nejsem já. Vždycky jsem byla veselá a většina věcí mi byla lhostejných. Ale teď jsem přemýšlela o takových věcech až se mi to nezdálo. Přemýšlela jsem jaké to je, padat volným pádem a potom si uvědomit, že je pozdě to změnit, že jste se tak rozhodli a už to nevrátíte, že už je pozdě a vy jste se rozhodli to vlastní vůlí ukončit. Nevím jestli být ráda nebo být naštvaná. Moje schopnosti jsou velmi oslabené a moje podoby se pořád mění. A jak tak přemýšlim, je to kvůli hlupákovi. Hlupákovi kterýho mám až moc ráda.

Flashback

Olivia POV's
Prasinky. Nádherné místo, obzvlášť když je sníh. Domy jsou rozsvícené, střechy zasněžené a vločky se vám snáží na hlavu. Ano, krásná atmosféra a je to ještě hezčí, když si tu atmosféru, můžete užívat s přátéli. Já, Poberti, Lily a Amanda jsme vyrazili do vesničky stejně jako většina studentů. Šli jsme nejdřív k Taškáří, kde si kluci nakoupili spoustu serepetiček na svoje triky a i já jsem si pár věciček vybrala, potom do Medového ráje kde jsem Remusovi koupila velkou čokoládu i přez jeho protesty a několik sladkostí i pto sebe. No a teď sedíme u Tří košťat a pijeme máslový ležák. Smáli jsme se, pili a zase se smáli. Bylo mi s nima tak krásně. Rozhodli jsme se s holkama, že zajedeme ještě do obchodu se šaty, protože bude ples. Tak jsme se tak procházeli mezi věšáky s různými druhy šatů. Od čistě bílých, přez lososové a růžové, fialové, modré, zelené až po černé jako noc. Dlouhé až na zem nebo jen krátké ke kolenům. Na konec jsme si každá vybrala. Lily si vybrala
krásné olivové šaty až na zem se spoustou krajek, Amanda si vybrala fialové taky až na zem s volánky a delšímy rukávy. Já si vybrala tyrkysové šatičky nad kolena s několika vrstvovou sukní.  Když se Lily rozhodovala jestli si ke svým šatům vzít perlový nebo safírový náhrdelník přiběhl Sirius. ,,pojďte... Remus... rychle.... krev.... Snape.... nějaká kletba..... umírá....!" Sípal mezi hlubokými nádechy. Lily a Am se na sebe podívali a já se ale hned přemístila.
Démonská schopnost. Kdyby jste se ptali.
-----------
Ležel na zemi a krvácel. Z mých zelených očí se začaly řinout slzy. Klekla jsem si k němu a nevěřícným a vražedným pohledem jsem se podívala na Snape. ,,ty IDIOTE, co je to za kletbu!?" Vyštěkla jsem na něj. ,,Já....já... to je moje kletba....a....a ještě nemám protikouzlo." Moje naštvanost stoupala a tak jsem se rozhodla použít své schopnosti. Roztrhla jsem mu košili a přiložila ruce na ránu. Byla velká a skoro zanícená. ,,blow evanescunt relinquere cicatrix. dolor discedere nisi memoria. Rogo te sana mente certisque sensibus volo. Quaeso, ut audias me salvare eum" potom už vidím jen tmu a slyším chaos.
------------------

Tak teď trochu smutnější kapitola asi. Každopádně co si myslíte o té změně podoby a které Liv mluvila? Jaká myslíte že to bude změna? Pište do komentu

{opraveno}