Octambulant ( Poberi ~ ff)

4. Kapitola✔️

Z otevřeného okna v dívčí ložnici se ozýval melodický smích a nesl se až do okna pokoje Pobertů. Náměsíčník se zaposlouchal do jejich rozhovoru a pokýval hlavu na zbylé 2 Poberty. ,,Zítra se jde do Prasinek, pozval vás někdo?" ,,Tohle je hlas Mojí lásky." Zasněně se usmál James. ,,Ne, asi ani nepůjdu, nikdo mě nepozve když tu nikoho neznám." S brunetčina hlasu byl slyšet smutek. Odhodlaný Chlapec tedy vzala brk a kus pergamenu, na který naškrábal krátký vzkaz a poslal jej po své sově do vedlejšího okna. Hned jak brunetka spatřila krásnou sovu odvázala srolovaný pergamen na kterém bylo úhledně napsáno:

Princezno
Dovol abych tě pozval
Zítra do zimních Prasinek
A na máslový ležák
                                     R.L.

Dívka naškrábala rychlé ano a Potom už se z obou pokojů ozýval smích. ,,Pozvalo mě to pako Potter" zašklebila se rudovláska ,,ale po těch letech úspěšného ignorování, si tak říkám že bych to s ním možná skusila." Obočí obou dívek vylétlo až ke stropu. Olivie sice nebyla ve škole dlouho, vlastně jeden den, ale o rozporech mezi Lily a Jamesem věděla, jako by zde studoval od začátku. Pomyslela si však, že by jim to doopravdy přála.

Olivia POV's

Studená podlaha chladila mé nohy, když jsem stála na kachličkách v koupelně. Po úžasné sprše jsem se oblékla do uniformy skládající se z černé sukně nad kolena, bíle košile s černou vestou, kterou zdobil odznak Nebelvíru na pravém prsu a okolo mého krku byla nalehko uvázaná kravaty kolejních barev. Černé podkolenky a červené kotníkové Conversi se zlatými tkaničkami. Vlasy jsem si rozčesala a ve volných vlnách sechala spadnout na ramena a záda. Vyčistila jsem si zuby, řasy natřesala řasenkou a na rty na dala lehce růžový lesk. V pokoji jsem si vzala hůlku a vyšla do společenky, kde jsem se rozhodla počkat na holka nebo Poberty.

Seděla jsem na pohovce před rozpálených krbem a prohlížela si svou hůlku. ,,Je krásná, z čeho je?" Vedle mne se objevil Remus v uniformě a díval se se staženým obočím na mou hůlku. ,,Dřevo třešeň, jádro z vlkodlačího chlupu naloženého v krvi hypogrifa, jedenáct a půl palce dlouhá, nepoddajná." Remus na mě zíral jako na trojhlavého psa a upřímně se mu nedivím. Ne každý má takovou hůlky, je pro démony. To už ale všichni přišli a tak jsem se o tom  nebavili. Vydali jsme se na snídani.

Remus POV's

Takovou hůlku jen tak někod nemá, ta holka je zvláštní. Ale něco mě k ní šíleně táhne, její vůně je tak omamující. ,,Myslíte, že by jste přežili kdyby byla zombie apocalypsa?" zeptal si najednou James. Lily se na něj zle podívala ,,Ty Pottere, by jsi nepřežil určitě!" vmetla mu do obličeje. James se zatvářil ublíženě. ,,Ale naopak Lily" Lily se zatvářila nechápavě a podvedeně zatímco James byl radostí bez sebe ,, zombie přeci jedí mozky, takže ty Jamesi jsi v bezpečí." sladce se usmála Liv. Všichni jsme vybuchli ve vlnu smíchu která nám vydržela až do příchodu k Velké síni. V síni na nás hrozivě koukali Zmijozelští. ,,Který z vás idiotů, se k sakru vloupal na naší koleje!" Všichni jsme mlčeli, věděli jsme totiž, že s Bellatrix si zahrávat nejde. Prohrajete. ,,Bellatrix Blacková" Liv vyprskla její jméno. ,,Ale ale, Olivie Whittemorová, co tvá démoní stránka?" oplatila jí posměšně Bella. ,,O čem to mluví Liv?" zeptala se Amanda ustrašeně a natiskla se víc k SirioviY Liv se zatvářila, jako že se jí o tom nechce moc mluvit. ,,No, jak bych začala," začala chodit sem a tam ,,Jednou za několik tisíciletín se zrodí čaroděj nebo čarodějka, mocnější než kterýkoliv jiný, říká se jim Děti pekla, jsou to potomci čaroděje a vlkodlaka a ti kteří tu moc mají, těm si říká Démoni. Každý vyniká něčím jiným, ovládají vodu, oheň, vzduch, přírodu nebo elekřinu. Já ale ovládám všech pět. Je to vzácný a to jako dost." Podívala se na nás, a její ruku nataženou do strany obalil oheň a ten plamen nechala levitovat několik stop nad zemí. Totéž udělala se všemi silami a utvořila kolem sebe kruh. Přítomní už byli všichni studenti i kantoři. Liv rozpřáhla ruce a začala odříkavat slova kterým jsem ze začátku vůbec nerozumněl. ,,Watashi wa shi no shishadesu." Opakovala to ještě asi dvakrát. ,,Co říká?" Šeptl James. ,,Jsem posel smrti." Zašeptal jsem. Všechny ty znaky živlů vlétli do jejího těla a když otevřela oči, byli jako kdyby v nich měla oheň. Zamrkala a nechala vše zmizet. ,,MY.MÁME.KAMARÁDKU.DÉMONKU?" Olivie nepatrně přikývla. ,,Páni, to je hustý." holky ji uvěznili v objetí. ,,Fajn, konec podívaný, všichni sednout na místa!"

{opraveno}