Octambulant ( Poberi ~ ff)

8. Kapitola✔️

Olivia POV's
Tma? Pořád tma...a zase jenom tma. Co se sakra stalo? Už vim..jsem mrtvá..určitě jsem mrtvá. Ale notak Olivie, na to aby jsi umřela jsi moc mladá! Někdo semnou začne klepat. Pořád semnou klepou. ,,No tak Liv..VSTÁVEJ!" ,,Přestaň semnou třepat, než mi začnou fungovat reflexy.." zašeptala jsem přiškrceně. Pomalu jsem se posadila a nechala se vtáhnout do Remusova objetí. Voněl po čokoládě, ostatně jako vždy. Když jsem se trochu vzpamatovala zaostřila jsem na dva kluky přivázaný  na židlích. ,,Co jim je?" Kývla jsem jejich směrem. Všichni jen pokrčili rameny. ,,Zjistíš to? Třeba nějakým démonským trikem?" ,,Bude je to bolet." ,,Musíme to zjistit!" Řekl nakonec Remus rázně a Lily s Am jen přikývly. Postavila jsem se a stoupla si za Siriuse. Ukazováčky jsem přiložila na jeho spánky: ,,Aperito, veritatem,"

,,REGULUSI, jdeme, musíme si pospíšit než je někdo najde." ,,Říkal jsem, že omráčit skřítky a schovat je do kuchyně neni dobrej nápad!" Jen jsem se ušklíbl a kývl směrem k Nebelvírské věži. Rozeběhli jsme se jejím směrem a pomocí košťat vylétli nahoru. Lehli jsme si do postelí a čekali než Lupin přijde.
Byl tu do půl hodiny. Jen co zavřel jsem mu zarazil do boku ránu a kopl ho do hrudníku. Dveře se rozrazili a on zády narazil do zábradlí. Běžel dolů po schodech do společenky. Sakra. Jejich společenská místnost byla kupodivu skoro prázdná. Začala přestřelka a pak se tam přimotala ta nová děvka. Stejně ji jednou ohnu." ,,Jsou u skřítku, pospěšte si, nemají moc času." Kňukla jsem. Všichni se tam rozeběhli a já se přemístila do řiditelny. ,,Co potřebujete slečno?" Pouze jsem k nim natáhla ruce a objevili jsme se zase ve společence. Vysvětlila jsem co se stalo a mezitím přitáhli kluky. Nepozorovaně jsem se vytratila ven, vzala koště a letěla nad famfrpálové hřiště

Nebudu se omlouvat, že jsem nic nevydala, prostě jsem na to neměla ani chuť a nápady. Teď už se to zlepší. A věnovat se budu jenom tomuhle příběhu a ostatní odložim❤️

{opraveno}