Život urozených

1.-proč ty

Píše se rok 1980, kdy se dívka narodila. Její matka zemřela při porodu a byla pohřbena o měsíc po narození dívenky. Otec byl celé ty roky smutný,dívka se ho tedy snažila rozesmát. Roku 1990 se otec oženil s hraběnkou Elis Kardinálovou z Galilei. Odté doby se její otec smál pořád, ale dívenka byla nešťastná a chodila na hřbitov za maminkou.
Ráno se dívenka probudila v mlze a slyšela jak na ní volá madam Elis. ,,Karaliero, kde jsi?''
,,Jsem tady madam Elis!''
,, Karali, co tady děláš?otec má o vás strach.''
,, Promiňte madam Elis.''
,,Doprovodím tě do jídelny na snídani''
,,Děkuji madam Elis.''
,, Nemusíš mi říkat madam, jenom Elis.''
,,Ano Elis.''
,,Tak jdeme aby se tatínek nestrachoval.''
Šli jsme krásnou velikou zahradou, kterou maminka pěstovala.
,,Elis,Karali!''
,, Otče!''
,,Vy jste ji našla, moc děkuji, jdeme na snídani.''
,,Otče, mohla bych s Elis do města?chtěla bych jí poznat,když jsem nepoznala svojí maminku.''
,,Musí s tím souhlasit Elis.''
,,Lásko my jsme se o tom bavili,a Karali se těší že uvidí město.''
,,Otče mohla bych?''udělala jsem takové ty smutné oči.
,,Ano můžete.''
,,Děkuji otče.''
,,Moc děkuji lásko.''
,,Je to přece moje dcera, nemůžu jí to zakázat a jsem rád že tě chce poznat.''
,,To já taky. Vyrazíme po obědě.''
Běžela jsem do svého pokoje a začala hledat své krásné šaty.
Ťuk,ťuk.
,,Karali,mohu dál?''
,,Ano, můžete.''
,, Váš otec se otrávil.''
,,Cože?''