Život urozených

4.-to není pravda

Ráno mně někdo probouzel mužným hlasem a pořád opakoval vztávej Karaliero,ale zdálo se mi že to byl i možná chlapecký hlas.Pomalu jsem otřela oči od ospalků a podívala se kolem a u mého okna stál Artur který jsem určitě vyletěl oknem když je to taky upír. ,,Arture!''vyjekla jsem tak nahlas až se mi otřásla skříň.Ptala jsem se ho jak se sem dostal a taky jak ví že mám pokoj tady, pak mu namlouval že nemusím pít lidskou krev ale zvířecí.Začala jsem se mu smát a on mi řekl že to není legrace a že když se nenapiju krve zemřu a všichni ostatní upíři taky.Řekla jsem mu že nebudu ani pít z mrtvol. To se smál zase on mně udělala jsem totiž dobrej výraz v obličeji.
Ptal se mně jestli by jsme se mohli scházet ráno,odpoledne a večer. Řekla jsem mu že můžeme a on mě bude učit být upírem.Rose přiběhla a zaťukala na moje dveře. ,,Arture měl bys jít já už se musím připravit.''odešel jako letní vánek.
Rose vešla do pokoje a přinesla mi nové šaty,Rose byla ta nejmladší z dvorních dam a také jsme si spolu rozumněli nejvíc.Koukla jsem se z okna jestli tam ještě není Artur,Rose se na mě koukala a pak se zeptala co hledám,řekla jsem jí že se koukám jestli někdo není na zahradě.,,Někdo leží mrtví na zahradě!''vyjekla jsem a Rose přiběhla k oknu a zavolala na ostatní dvorní dámy ty rychle přicupitali a začali mně uklidňovat. Zeptala jsem se Terenie kde je její bratr Teren. Řekla mi že včera se Teren nevrátil domů a vtu chvíli mi to došlo kdo to je jeto mrtvý Teren.Běžela jsem na zahradu se podívat jestli je to pravda,doopravdy to byl Teren.Vyděla jsem stopy po kousnutí ....,, UPÍREM!''vyjekla jdem a bylo to slyšet až do té nejvyšší věže.

Stane se vám někdy že zaječíte tak nahlas že jste slyšet až skoro do nejvyšího patra ?Jestli ano napište do komentářů.😉