Jsem šikanovaná

Všechno v pohodě..... Ale pak??

uplynul týden, a nic zajímavého se nestalo. Ve třídě se s nikým nebavím kromě Molly, Sophie a Lucy. Po škole jsem se s holkama domluvila že půjdeme ven. Teď jezdím autobusem, dojela jsem domů a chvíli se učila . Potom mi cinknul mobil a tam byla zpráva od Lucy:" Sejdeme se u lesa v 15:15". Já odpověděla ok". (Dištak se podívejte na fotku která je nad textem.)
Sedla jsem si do sedacího pytle a četla knížku, potom jsem se podívala na mobil. " Sakra, už je 15:00 měla bych vyrazit! Vyhrabala jsem se z postele a na záda si dala batoh. Rozloučila jsem se s mamkou a vyrazila . Došla jsem na autobusovou zastávku , a pravě mi jel bus, nastoupila jsem a sedla si blízko řidiče . Po dvou zastávkách jsem vystoupila a šla ještě kousek pěšky . Přišla jsem k lesu a tam už čekali holky,  "Ahoj holky, tak jsem to stihla!" . Holky mě pozdravili . Ale.... Chovali se jinak , nebyli veselý a kamarádský jako předtím Chovali se divně. Chvilku jsem o tom přemýšlela ale pak si v duchu řekla :" třeba se mi to zdá, nebo mají špatnou náladu. Šli jsme do lesa, já si s holkama chtěla povídat . Ale najednou se začali zle smát,tak nepřátelský . "Nic se neděje". Ale smáli se dál, a furt si něco šeptali, ale abych to já neslyšela . Vůbec jsem nevěděla co se děje . Když jsme vyšli z lesa, řekla jsem že du na bus. Bála jsem se že půjdou semnou, naštěstí jen pozdravili a odešli . Celou cestu jsem o té procházce přemýšlela. Vůbec nechápu co se jim stalo, diť jsem jim nic neudělala ." Když jsem přišla domů pozdravila jsem rodiče , "tak jaká byla procházka ?" Vyzvídala mamka."Jo, bylo to fajn". Běžela jsem do pokoje, hodila batoh na křeslo . A lehla si na postel. Civěla jsem do stropu a furt jsem přemýšlela co se s holkama stalo. Najednou mi začali téct slzy po tváři . Rozbrečela jsem se , stýskalo se mi po Abbie. Utřela jsem si slzy , a šla do kuchyně . Mamka mi dala polívku, seděli jsme u stolu a všichni spokojeně jedli, ale já se v polívce šťourala. Vůbec jsem neměla hlad ani na nic chuť. "Opravdu se ti nic nestalo?". Starostlivě se mě zeptala mamka. Bála jsem se tak jsem radši lhala. "Ne nic asi jsem jen unavená , už to nebudu jíst."Dobře , tak si di lehnout". Odpověděla mamka. Šla jsem zase do pokoje. Z něho jsem už dneska nevyšla . Zůstala jsem zavřená v pokoji. Vůbec jsem nechtěla do školy, bála jsem se že se holky zase budou chovat divně . Doufala jsem že ne.......