Překvapení

43 6 0
                                    


Allen

Už je to několik dní co jsme se Shiro utekli bratrovi. Za tu dobu se její stav zlepšil. Když jsme utíkali narazili jsme na starý polorozpadlý hotel, který byl rád za každého hosta.

Vstal jsem trochu dříve a rozhodl se udělat snídani. V lednici toho moc nebylo, ale když má člověk vajíčka dokáže cokoli. Udělal jsem míchaná vajíčka a k tomu čaj a chleba. Shiro vstala akorát včas.

,,Aaaaale nazdar ospalče."

,,Ahoj, tys udělal snídani, pěkný."

*No jo já jsem prostě úžasný* pomyslel jsem si.

Shiro

Ta snídaně nevypadala nějak luxusně, ale ani zle bylo to akorát a já měla šílený hlad pustili jsme se do jídla a všechno to snědli asi během pěti minut.

,,Ty Allene, jak dlouho tu zůstaneme?" Vypadal docela udiveně že se ptám.

,,Nevím, popravdě je mi to trochu divné, že se k nám bratr ani nepřiblížil...." Pronesl.

,,Na druhou stranu ty pocházíš z rodiny, která prakticky pečetící techniky vytvořila. Nedivil bych se kdyby tvoje duševní síla bránila bratrovi nás najít, ale moc dlouho se tady nezdržíme." Dodal.

Ty jeho vysvětlování jsou na tři hodiny, ale má pravdu je to dlouho, co má v planu. Začala jsem přemýšlet a Allen si toho zřejmě všimnul.

,,Neboj princezno, já tě nedám." Když to dořekl zrudla jsem.

Vstala od stolu a odnesla nádobí s tím, že ho umyju, ale když jsem pustila vodu Allen mě ze zadu objal kolem pasu a hlavu mi zabořil do vlasů.

,,Aahagh... je všechno v pořádku?" Zeptala jsem se.

Nic neříkal... Bylo to docela děsivé. Snažila jsem se umýt to nádobí, ale on si asi řekl, že prostě ne tak ok. Vypnula jsem vodu a čekala, co bude dál.

Dělalo mi starost moje srdce, měla jsem pocit, že mi vyskočí z hrudi.

,,Ty se nějak chvěješ Shiro."

A sakra!

,,O-o čem to mluvíš? Já jsem úplně v pohodě ahhahh." Nejsem v pohodě, protože mě sakra objímá a ještě k tomu ze zadu! Jsem úplně rudá.

Allen

V tuhle chvíli lituju jen že ji nevidím do obličeje.

,,Jdu do sprchy!!!!" Vykřikla. Trochu mě tím vyděsila jak to z ničeho nic vykřikla.

,,D-dobře." Řekl jsem a zůstal v kuchyni abych se uklidil, protože by asi nechtěla abych se díval... logicky.

Najednou uslyším výkřik z koupelny tak běžím rychle za ní. ,,Co je, co se děje!?"

,,P-PAVOUK!!!!!" Zakřičela.

,,Huh, ahahahhhhahahha, pane bože já se bál, že se něco stalo a ty ses lekla pavoučka." Začal jsem se neuvěřitelně smát.

,,Heeej to není vtipné! Já se jich bojím dej ho pryč, prosím." Podívala se na mě očima smutného štěňátka.

,,Dobře dobře neboj." Vzal jsem ho a ze svých řetězů kolem něj udělal mini klec. Nakonec jsem ho pustil z okna.

,,Spokojená?" Zeptal jsem se jí.

,,Jo.... Myslím, že si tu sprchu dám později." Znovu jsem se rozesmál, ale to mě přešlo, když mi došlo, že má na sobě jen osušku.

,,Ehem... Shiro? Nechceš se obléct?,, Zeptal jsem se jí nervózně.

,,Co? Whaaaaaa!!!" Začala křičet, dnes už po několikáté.

Aaach jaj to byla reakce. No, ale obléct by se mohla jestli ne, tak za sebe v průběhu desíti minut neručím.

,,Kde mám oblečení?!" Probíhala tam jak splašený králík a hledala oblečení a ne a ne ho najít.

Já.... už mi došly síly.  Popošel jsem k ní vzal ji do náruče a položil ji na postel a sedl jsem si na ni obkročmo. Chudák koukala jak kdyby spadla z višně.

,,Čekej Allene, co blbneš." Už to nešlo. Sehnul jsem se k ní a věnoval jí něžný polibek, který nijak neodmítla. Byl jsem rád.

Z něžného polibku se stal vášnivý, a já se jen tak tak držel zkrátka.

,,Ten ručník půjde dolů." Pronesl jsem a ručníku nebylo.

Shiro si ale asi připadala v nevýhodě a začala mě svlékat. Trochu se zarazila když mi sundala tričko no ale ona si taky nemá na co stěžovat, má krásné tělo.

Shiro

Když jsem mu sundala tričko trochu jsem se zarazila. Dokonale vypracované ruce, břicho... no prostě aaaaaaaaach.

Během chvíle  byly pryč i jeho kalhoty a trenky. Rukama si vzájemně mapovali těla.

Allen už nechtěl čekat byl tvrdý a chtěl to, co je jeho. Ani jeden si na předehry nepotrpí a tohle bylo pro Shiro její poprvé.

Allen nechtěl zdržovat. Jemně do ní pronikl a čekal než si zvykne. Po chvíli se v ní začal pomalu a něžně pohybovat a postupně zrychloval. Místností se nesly hlasité steny.

Allen se rozhodl Shiro trochu potrápit, když viděl že už se blíží ke konci zpomalil a nechal to odeznít.

,,P.. prosím..." Allen se nad ní slitoval a oba došli k vyvrcholení. Shiro v Allenově objetí hned usnula, Allen je přikryl a taky usnul.

_________________________________________

Moc se omlouvám že jsem nedodržela termín ale mám hned několik dobrých důvodů za 1. měla jsem spoustu práce se školou
za 2. měla jsem spoustu práce s brigádou a za 3. jsem strašně líná osoba. Víte vůbec jak je pro mě těžké dokopat se k tomu vůbec vstát z postele. A ještě tohle je moje první úchylná scénka tak to berte s rezervou.
Dekuji Adý za její opravy a shovívavost k mojí existenci xD

Vlčice Kde žijí příběhy. Začni objevovat