24 dní

Vánoční panika

Panikaříte? Nebo jste naopak v klidu? Já jsem svým způsobem v klidu, protože jsme dneska obdržela hlavní dárek pro rodinku, takže jsem nadšená. :) 

Už jen pár dní a mám dovolenou! Jak já se těším! :D Vánoce doma, to už tady dlouho nebylo. :)

No, už radši zmlknu a popřeji vám příjemné čtení!! :)))

Lorka Dorka :D 

~ ~ * ~ ~

20. prosinec

Lucius rozvážně otevřel vchodové dveře a tiše vstoupil do domu. Měl v plánu vyhnout se veškerým rozepřím a hloupostem, dějícími se pod střechou Malfoy Manor. Celý jeho den v práci byl jen kolotoč rozjásaných Vánočních písní, nadšených lidí a zpropadeného jmelí, které se objevovalo z nenadání na různých místech.

Málem se srazil se starou babiznou z archivu, když mířil zpátky do své kanceláře. Jelikož – na rozdíl téměř od všech svých spolupracovníků – uměl používat mozek a dobře si zapamatoval místa, kde se ten jedovatý plevel objevoval, unikl o vlásek své jisté smrti. Sotva zahlédl babu, řítící se nebezpečnou rychlostí proti němu a uvědomil si, že stojí na křižovatce chodeb, uskočil stranou a namísto sebe nastrčil nováčka, který zrovna procházel kolem.

Když za sebou tiše zavíral dveře, zaslechl zoufalé volání o pomoc a mlaskavý zvuk polibku.

Povzdechl si a zavrtěl nad tím chudákem hlavou. Ministerstvo bylo nebezpečné místo; čím dřív se poučí, tím lépe pro něj.

Nonšalantně si sundal kabát a pověsil ho na věšák vedle zrcadla, ale sotva ušel tři kroky, spadl na zem. Pouze nad svým šatstvem mávl dlaní, protože věděl, že Greeny jeho kabát sebere a očistí.

Celé panství bylo ponořené do harmonického ticha, ve vzduchu se nesla lehká vůně pečeného cukroví. Lucius se musel pousmát. Hermiona zřejmě tvrdě pracovala, aby stihla vše nachystat na rychle se blížící Vánoční oslavu.

S lehkostí se vydal do majestátní ložnice a doufal, že Narcissa odpočívá. Při nejlepším spí. Samozřejmě, že svou manželku miloval, ale v poslední době toho bylo na oba dva příliš. Obával se, co by si mohla umanout tentokrát.

Sotva otevřel dveře do pokoje, chtěl je rychle zavřít, ale nepovedlo se mu to. Mezi dveře a rám spadl balicí papír.

Narcissa se rychle otočila přes rameno s vytřeštěnýma očima. „U Merlina!" vydechla s dlaní na hrudníku, ve snaze uklidnit své rozbušené srdce. „Už jsem myslela, že to je Draco nebo Hermiona."

Lucius jen zmateně zamrkal.

„Nestůj tam!" zvolala náhle Narcissa zoufalým tónem, který vypovídal, jak hloupě se podle ní chová. „Co když půjdou kolem?"

Její manžel uposlechl. Opatrně, dá se říci obezřetně, vstoupil do místnosti a zavřel za sebou dveře. Podíval se po chaosu, vládnoucí v jeho ložnici a zhluboka si povzdechl. Balicí papíry různého vzoru doslova zahltily podlahu místnosti, takže ani kousek koberce nebylo vidět. Tu a tam se válely mašle a stuhy. Luciusovi se značně ulevilo, když spatřil několik různě velkých krabic, které už byly dávno zabalené. Na okamžik začal panikařit při představě, že Cissa bude vyžadovat jeho pomoc.

„Jsem ráda, že jsem začala s dárky pro tebe," řekla náhle Narcissa mezitím, co se rozhlížela kolem sebe. „Pravděpodobně bych ti musela vymazat paměť, kdybys zahlédl, co jsem ti koupila."

Lucius zpozorněl a založil si paže na hrudi. „Prosím?"

Cissa se zlehka usmála. Opatrnými kroky, aby neponičila papíry na zemi, k němu přitancovala a políbila na líčko. „Neboj, nic důležitého bych ti neodčarovala."

Pouze si odfrknul. „Nemáš náhodou odpočívat?" zeptal se nakonec. „Tohle mohlo ještě chvíli počkat."

„Kdepak," zavrtěla zuřivě hlavou, až se jí kadeře uvolnili z drdolu. „Nikdy nevíš, co se stane! Tyhle Vánoce jsem absolutně zanedbala, tak to musím dohnat."

„Tím, že se naše ložnice ztratí v hromadě balicího papíru?" otázal se mezitím, co se pokoušel dostat k posteli. Bohužel mu uklouzla noha na obzvláštně lesklém papíru a málem spadl na zem.

Narcissa zaprskala. „Miláčku, takhle mi moc nepomůžeš!" pokárala ho se zoufalým leskem v očích. „Co kdybych ten kus potřebovala? Teď je celý pomačkaný a naprosto k ničemu."

Plavovlasý muž pozvedl obočí. „Rád vím, že si ceníš balicího papíru víc než svého vlastního manžela."

Jako odpověď se mu dostalo tiché zachichotání a mávnutí rukou. „Tobě se nic nestane," řekla přes rameno.

Lucius se svalil na postel a hlavu schoval pod polštář. „Temný pán mě nedostal," zahuhlal do bělostného povlečení. „Ale co když se to letošním Vánocům povede?"