16.Kapitolka (5.den u babičky)

138 12 0
                                    

Pohled Caren
Pokračování kapitoly 15.
Z minulé části.
,,Caren? Stalo se něco?,,
,, Mandy...Ono víš,,

,,Mia umřela,,
,,Počkat! Co?! Jak? To není možný?!,,
Mandy brala Miu jako sestru
,,Podřezala se. Nevím proč, nikdo neví proč,,
,,Aha. Caren jestli chceš tak zítra můžeme jet domů, tam ti bude líp než aby ses tady trápila,,
,,Tak dobře, zítra pojedeme domů,,
,,Dneska už je to zbytečné, pojď půjdeme dovnitř a tam si dáme něco dobrého. Jo?,,
,,Tak jo,,
Společně s Mandy jsem šla dovnitř, udělali jsme si kakao a dali si bábovku. Koukali jsme se na nějaký film, ale já jsem hned usnula.

Konec kapitoly 15., začátek kapitoly 16.
Ráno jsem se vzbudila a šla jsem se hned nasnídat, po chvilce přišla i Mandy. Po snídani jsme se šli projít, bylo celkem hezky. Když jsme přišli domů šli jsme si hned zbalit. Na Mandy šlo vidět že by tu radši byla s babičkou.
,,Mandy, já tě nenutím, pokud tu chceš být tak tu zůstaň,,
,,Ne to je dobrý,,
,, Mandy já vidím že tu chceš být, klidně tu zůstaň,,
,,Ty mne potřebuješ. Babička to pochopila že musím být s tebou,,
,,Tak dobře,,
Mandy zavolala její mamce jestli by pro nás přijela. Její Mamka to věděla, to co se stalo Mie. Odnosily jsme pomalu ty věci ven, Mandy se ještě loučila s babičkou. V autě jsem si pouštěla smutné písničky, Mandy Mamka odvezla Mandy domů. Mandy chtěla být se mnou, ale potřebovala si vybalit věci. Potom odvezla Mandy mamka mne. Když jsem přišla domů, tam za mnou hned přiběhla Alex a začala mne objímat. Šla jsem do svého pokoje, měla jsem od něho klíč, aby mi tam nikdo nechodil. Začala jsem si vybalovat. Napsala jsem Tomovi.
Caren: Tome si tu?
Tom: Jo jo jsem. Co je? Stalo se něco?
Caren: Mia umřela
Tom: Co? A jak?
Caren: Podřezala se.
Tom: Aha. Proč?
Caren: To nevím, nikdo to neví.
Vypla jsem si Wi-Fi a začala koukat na počítači na nějaký videa na YouTube. Po chvilce se mi vypl počítač, šla jsem ho zapojit do zásuvky. Lekla jsem se, u zásuvky něco leželo, byla to zelená krabice, otevřela jsem jí a v ní byl dopis a různé fotky mne a Mii. Na obálce bylo napsáno.
!Pouze pro Caren!
Vzala jsem obálku do ruky a začala jí pomalu rozbalovat. V obálce byl papír, otevřela jsem papír a začala číst.

Milá Caren,
Až tohle budeš číst budu dávno pryč.
Caren si nejlepší člověk na světě. Nikdy jsem ti to neřekla a to mne mrzí. Sice jsme se hádali, ale i přes to si byla nejlepší. Možná si říkáš Proč? Proč to udělala? Neměla žádný důvod. Měla jsem důvod a to dost velkej. Bála jsem se že se stane něco vám, abych začala přímo od začátku. Jednoho dne jsem se zamilovala, zamilovala jsem se do jednoho kluka který se jmenoval Tomáš Brach. Chodil se mnou do třídy, o hodinách jsme si posílali psaníčka. Potom jsme si začali psát i normálně přes internet. Jednoho dne jsem šla k němu domů a tam jsem se s ním vyspala. Možná si budeš ťukat na čelo, divit se proč jsem to udělala. Začali je spolu chodit, konečně to vypadalo jako normální láska, ale jeden den to zašlo moc daleko. Řekl mi že pokud mu neposlušné mé nahé fotky tak vám něco udělá, furt a furt dokola mi tohle říkal, nakonec mne začal i vydírat. Nevydržela jsem to, byla jsem jako jeho otrok. A proto čteš tenhle dopis.
Měj se dobře, ahoj moje milovaná sestro.
Po přečtení toho dopisu jsem to nemohla vydržet. Vzala jsem dopis do ruky a vyběhla z domu šla jsem za Tomem. Najednou jsem slyšela zvuk brzdícího auta a potom už nic. Viděla jsem černočernou tmu. A najednou jsem viděla světlo. Vím že jsem ležela v nemocnici na lůžku, ale víc nic.

Timmy White ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat