Timmy White ✔

15.Kapitolka (4.den u babičky)

Jako každý den dnešek začíná mým probuzením. Dneska jsem se probudila v 1o.3o, Mandy byla už vzhůru. To mne celkem překvapilo, protože co si budeme říkat Mandy je spáč.

,,Co ty, jaktože si vzhůru? Od kdy si vzhůru,,

,,Ani nevím, vzhůru jsem od 8.oo,,

,,Ty nejsi Mandy!! Vrať mi mojí kamarádku ty mimozemšťane,, začala jsem jí mlátiť polštářem,, vrať mi mojí Mandy!,,

,,Caren, dost prosimtě,, začala se smát

,,Neee!! Dokud mi nedáš mojí grilfriendku!! Za svobodu! Svobodu,,

,,Caren, já nejsem gril!,,

,,Ale si, jen to nevíš,,

,,Hele jdem se nasnídat, jo?,,

,,No to teda nevím,,

,,Vstávej ty lenochu,,

,,No jo furt,,

Šli jsme se nasnídat, k snídani jsme měli jsme bábovku a čaj. Přemýšleli jsme co budeme dělat. Nakonec jsme se rozhodli pro: jít si zaběhat. No my a běhat nevím ale uvidíme. Oblékli jsme se do sportovního, uďělali si pití nakrájeli jsme si kiwi, jahodu,borůvky, maliny a zalily vodou. Vyběhli jsme z baráku a běželi k nějakému potůčku tam jsme se napili a rozcvičily a běželi dál. Úplně jsem si pročistila hlavu od všeho od Toma, rodiny, a dalších věcí úplně jsem zapomněla že jsem realitě. Měla jsem pocit jako kdybych jela na jednorožci.

Bylo tu krásně a najednou v povzdálí jsem uviděla kluky nevšímala jsem si jich. Když jsme běželi okolo nich tak mne Honza chytl za ruku.

,,Caren, tobě to tak neskutečně sluší,, cítila jsem z něho že je nalitej.

,,Uhmm,,

,,Ale vážně,, přimáčknul si mne k němu

,,Super ale teď mne pusť,,

,,A co když tě nepustím,,

,,Tak tě vykastruju, a narvu ti ty tví koule do krku,,

,,To by si neudělala,,

,,Myslíš,,

,,Ne, vím to,,

,, Vážně,, kopla jsem ho mezi nohy a on jen spadl. Utíkala jsem od tamtud rychlostí jednorožce a Mandy za mnou vlála jak víla.

Pohled Mandy

Honza se pokoušel Caren sbalit, moc mu to nevyšlo. Byl totálně na mol. Caren hrozně rychle utíkala. Zpomalila a ohlédla se. Když uviděla Honzu jak leží na zemi tak už normálně stála a čekala na mne. Nebyla udýchaná, protože Caren běhala závody ve škole jak sprint tak i kolečko, a taky hodně cvičí. V klidu jsme došli domů a tam sebou hodila Carr o postel. Jelikož už byl oběd tak jsme se šli napapat měli jsme kuře s rýží. Šli jsme do obýváku a Caren začal zvonit mobil, Caren nemá ráda telefonování když je u toho někdo, chodí na balkon. Nic se nedělo čekala jsem až Caren výjde a ono nic. Čekala jsem takhle asi ještě pět minut a pak jsem to nevydržela oblékla jsem si mikinu a šla jsem na balkon. Na takovém schůdků seděla Caren a brečela, mobil měla položený na klíně, hladila a mazlila babičky kočky. Takhle smutnou jsem jí nikdy neviděla. Niky jsem jí smutnou neviděla, Caren byla jedna z těch veselých holek které se furt usmívali a furt se jen smáli. Měla jsem z toho blbý pocit. Bála jsem se ví když se někomu něco stalo? Odhodlala jsem se a zeptala.

,,Caren? Stalo se něco?,,

,,Mandy.. ono víš....,,

___________________________________________

Tak už to upravuji doufám že to půjde