Rozmýšlela sem se co budu dělat. Šla jsem si poklidit pokoj. O hodinu později jsem se šla kouknout na zahradu. Vedle u sousedů byli všude krabice. Ozval se odněkud známéj hlas. "Ahoj Elo" zase to byl Jakub že. "Co tady kruci děláš?!" "Já? Já nic, tady bydlíme." "Cococo cože?" Straně sem se klepala. Nevěděla sem co dělat. Sebrala sem se a šla domů. Absultně sem neměla náladu. Kdokoliv na mě promluvil nevnímala sem ho.
Byl už večer a já se šla umejt. Bolelo mě straně břicho a já se rozbrečela bolestí. Složila sem se na zem. Přišla mamka "Proboha! Co tady děláš?" nemluvila sem a jen sem brečela a byla sevřená do klubíčka. Mamka volala záchranku.
probudila sem se v nemocnici. Absultně sem neměla ani páru o tom co se stalo včera večer. Bylo mi strašně špatně. Přišla za mnou Lucka. "Můžeš mi říct co si dělala?" "Já.. já nevím Luci.." odešla. Vlastně ani nevím proč. Bylo mi opět do breku. Přišel doktor a po chvíli rodiče že mě pouští domu. Přijela sem domů. Kuba už s okna koukal na mě. Chtěla sem hned domů. Měla jsem divný pocity. Straně sem se bála a nevěděla co mám dělat. Přišla LUCKA. všechno sem jí hned řekla a rozbrečela sem se. "to bude dobrý" uklidnovala mě Lucka a objala.
