Owned

"No, no, no, Sir. I'm ready"

  Being bound, giving up control, letting go. Sometimes it's what I need to calm my head and let me rest peacefully  

Četl jsem těch pár řádků pořád dokola a s každým přečtením jsem pociťoval silnější tlak v břiše. Úsměv na mé tváři se bláznivě zvětšoval. Připadalo mi to boží. Milé. Chtěl jsem číst dál. Víc řádků. Více slov. Další vzpomínku. Navíc ta představa, že má Pán všechno někde sepsané, mě neskutečně vzrušovala. Chtěl jsem si to přečíst. Všechno. Nebo nejlépe, kdyby mi to četl on. Och ano, to by bylo tolik dokonalé.

„Troye?" přerušil tok mých myšlenek tichý hlas. Bože. Byl tolik nervózní. S úsměvem jsem k němu zvedl pohled a silně se kousal do rtu. Byl jsem z toho mimo. „Řekneš něco?" zavrtěl se v křesle. Oh. Tolik moc nejistý. Bylo to roztomilé. Roztomilý Pán. Roztomilý Connor. Zešílel by, kdyby věděl, že o něm takhle přemýšlím. Jistě nechtěl působit roztomile. Jenže on najednou vypadal tolik vyplašeně. Těkal pohledem po mém obličeji a jeho nosní díky byly nezvykle roztažené. Dýchal tolik prudce.

„Odkdy tohle píšeš?" zeptal jsem se na první věc, která mě napadla, a odložil notebook na stůl. Pomalu jsem se zvedl na nohy a došel až k Pánovi, klekajíc si k jeho nohám. S úsměvem jsem na něj pomrkával, bradu položenou na jeho pravém koleni. Bylo mi tolik krásně. Byl jsem divně šťastný. Nechápal jsem to.

„Začal jsem po té tvé nehodě," prohodil trochu smutně a prohrábl mi vlasy. Tolik jsem miloval, když to dělal. Připadal jsem si jako to nejšťastnější štěně. Spokojeně jsem zamručel a víc se přimazlil k jeho noze. „Ono to dost dlouhou dobu nevypadalo, že bych tě mohl ještě někdy vidět. A já nechtěl zapomenout. Takže jsem začal psát některé naše společné hry a důležité momenty zpětně. Není to tolik dobré, protože jsem byl poměrně rozhozený, když jsem to psal. Totiž. Ani tohle není dobré. Jen je to asi o trochu. No. Živější?" nakrčil lehce čelo.

„Je to úžasné, Connore," zavrněl jsem a nespouštěl z něj pohled. „Mohl bych si přečíst víc, prosím?" zavrtěl jsem se nedočkavě.

„Tobě nevadí, že něco takového píšu, aniž bych ti o tom řekl?" vískal mě dál ve vlasech. Pořád byl tolik napjatý. Rozkošné.

„No," pokrčil jsem mírně rameny, „čistě teoreticky jsi mi o tom už řekl. A ne, nezlobím se. Přijde mi to hezké. Zveřejňuješ to někde?" zvedl jsem hlavu z jeho kolena a dosedl na paty.

„Ne," zasmál se odlehčeně. „Neudělal bych nic takového bez tvého souhlasu," překlonil se a chytl mi bradu, zírajíc přímo do mých očí. Bylo to tolik intensivní. Chtěl jsem ho líbat. Tolik moc. Dotýkat se jeho božího těla. Líbat tu proklatou modrou věcičku, která vesele tepala na jeho krku.

„Myslím, že bys měl," poposedl jsem si blíž k němu. „Tedy, nečetl jsem ten zbytek. Ale není špatné se anonymně o takové věci dělit, ne? Třeba by to mohlo někomu pomoct. Taky bych se nikdy bez příspěvků na tumblru nerozhoupal," snažil jsem se natáhnout pro jeho rty.

„Myslíš?" přejel palcem po mém spodním rtu. „Přijde mi to až moc osobní a intimní. Já nevím, Tro."

„Dej mi přečíst ten zbytek, dobře?" usmál jsem se na něj a ruce položil na jeho nohy. „Navíc, lidi dávají na tumblr i dost sprosté fotky. Nemyslím si, že by někoho urazila písmenka."

„Sprosté fotky," zopakoval tiše. „Jsi roztomilý. A hrozně sexy, když mi takhle klečíš u nohou," propaloval mě pohledem. Nezmohl jsem se na nic jiného než na netrpělivé zaskučení. Chtěl jsem, aby se mnou něco provedl. Čtení o té scéně se zvonečky ve mně až moc probudilo chtíč. Opatrně jsem prsty doputoval po jeho stehnech nahoru a se skousnutým rtem zatahal za lem černých boxerek. Vypadal s tím v pořádku. Jen pustil mou bradu a opřel se do křesla. Tak moc krásný. Vůbec jsem si nebyl svým počínáním jistý. Moc dlouho jsem netrénoval. Vlastně mi bylo líto, že už po mě nevyžadoval cvičit po ránu. A bylo mi hloupé začít s tím sám od sebe.

S táhlým zasténáním jsem vysvobodil jeho tvrdý penis z boxerek a vrátil se pohledem k jeho tváři. Pánův ret byl semknutý mezi zuby a oči měl doširoka otevřené, plné chtíče. Bylo hezké, že stále zůstal nehybný a nechával to na mně. Možná věděl, že bych stejně nezvládl nic víc, kdyby přitvrdil. Mně to ale připadalo jako nesmysl. Chtěl jsem, aby mě nějak donutil být lepší. Přesunul jsem se mezi jeho nohy a jazykem přejel po celé jeho délce. Odměnil mě dlouhým zasténáním. Bylo to tolik vzrušující. Neskutečně moc. Nechápal jsem to. Nikdy jsem si nemyslel, že mi jen hloupá kuřba bude připadat tolik žhavá. Těžce jsem polkl a pomalu obemkl rty naběhlý žalud, snažíc se co nejvíce využívat vlastní sliny. Chtěl jsem mu ukázat, že i přes tak dlouhou pauzu si pořád něco pamatuji. Nahnal jsem nový vzduch do plic a spojil ruce za zády s co největší přesností. Bylo to najednou tolik přirozené. Připadal jsem si dokonale. Nadechl jsem se nosem a pomalu sklouzával po Pánově tvrdé erekci dolů. Chtěl jsem se dotýkat nosem jeho podbřišku. Mohl jsem to zvládnout. Určitě ano. Tenkrát to s tím gumovým didlem taky šlo. Sice mě u toho Pán poměrně dost motivoval, ale ty zvuky, které vydával, byly najednou poměrně dostačující. Zatlačoval jsem otravné slzy a snažil se nezakuckat. Nebylo to tolik těžké, jako jsem si myslel. Vlastně to šlo poměrně hladce. Ani nevím, kdy se jeho ruce ocitly na mé hlavě. Tlačil mě dolů. Tak moc silně. A já neprotestoval. Jen jsem se podvoloval silnému tlaku a zavřel oči, když se uvnitř mě začínala probouzet panika. Soustředil jsem se jen na jeho dlaň na mé hlavě a ty dokonalé zvuky, které vydával.

Nechápal jsem to. Byl jsem neskutečně tvrdý a nadržený. Poblázněně jsem sklouzával níž a níž. Žádné kroky zpátky. Nezaváhal jsem. Ani na chvilku. Možná to byl chtíč, který mě tolik popoháněl dopředu. Spokojeně jsem kolem něj zamručel, když konečně špička mého nosu narazila na horkou pokožku. Ten pocit byl neskutečný. Lehce jsem zakmital jazykem v tolik těsném prostoru a pomalu vytáhl hlavu nahoru, ihned se spouštějíc zpět dolů. Bylo to tolik dokonalé. A Pán sténal tak moc nahlas. I tlak na mém zátylku postupně ustával. Nechával to na mně. Otevřel jsem oči a viděl jeho podbřišek, jak se křečovitě stahuje. Pevněji jsem si chytl ruce za zády a zrychlil pohyby hlavou. Chtěl jsem pro něj být hodný kluk. Dovést ho k orgasmu bez jediné chybičky. Žádné ruce. Jen má pusa. Nejspíš to Pánovi připadalo dostačující, jelikož jsem se brzy dočkal známé, odměňující chuti. Bylo to poprvé, kdy jsem ji vážně uvítal s bláznivou radostí. Byl jsem na sebe pyšný. Dokázal jsem to. Bez jediného pokárání.

Pomalu jsem vytáhl hlavu nahoru a sál na jeho žaludu, polykajíc tak zbytek dokonalé odměny. Opatrně jsem k Pánovi zvedl pohled a rychle zamrkal.

„Mile rád ti dám přečíst zbytek, Tro," usmíval se široce a přitáhl si mě do klína. „Můžeš zveřejnit cokoli, co se ti zalíbí. Je to jen na tobě," ohrnul mi vlasy z čela a hladově mě políbil, jazykem bojujíc o dominanci. Neodporoval jsem mu. Naopak. Bylo tolik krásné být podřízený někomu tolik skvělému, krásnému, tolerujícímu a starostlivému.

--

Trrrrm. Hezkou neděli všem! ^^ A taky moc děkuji za názory u minulé části. Moc mi to pomohlo :)

^^

N.