Amazonie

3.Rozhovor

Najednou je všechno jednoduší. Muži zabíjí všechny Dragouny v cestě a moc času jim to nezabírá. I mně se podařilo zabít tak ještě dva nebo tři, ale na každého Muže padlo v průměru tak šest Dragounů.

*  *  *  *  *

Po bitvě nastal speciální děkovací obřad Mužům. Koneckonců nás zachránili. Budou oběti a každý musí něco přinést se svého stanu. Vezmu nějakou malou kůži, jen tak aby se neřeklo.

,,Děkujeme všem, Connore. Všichni jste nás zachránili před nimi." Řekne a ukáže na dva svázáné Dragouny, vzpínající se v provazech. Connor je vůdce Mužů, manžel Velké Medvědice. Fuj, pomyslím si.

Nastane čas, kdy máme jít do srubu a něco donést. Vezmu heboučkou králičí kůži a jdu ji odnést ke Connorovi.

Connor se podívá na kůži a posměšně se zeptá: ,,Menší neměli?"

Tak to teda nemusel. Nemá ani ponětí, kolik práce mi dalo toho králíka ulovit, dodnes si to pamatuju. Naštvu se, postavím se před něj chvíli se mu koukám do očí propalujícím pohledem, pak rázně kývnu hlavou a odejdu do srubu, kde vezmu nějakou hadí kůži. Co nejmenší. Popadnu ji a jdu před Connora. Položím mu ji pod nohy a odejdu ke Christine.

,,To bylo dobrý." Řekne mi koutkem úst.

,,Jen jestli jsem to nepřehnala." Podívám se na ní. Je pravda, že Muži si odvahy cení, hlavně u Amazonek, ale aby tohle nebylo už moc. Tohle nebyla moc odvaha, jako spíš drzost.

,,Ne, podívej, jak se na tebe Connor dívá." Hodila hlavou směrem k vůdci Mužů. Connor se na mě koukal a když zachytil můj pohled sklopil oči a dělal, že ho vůbec nezajímám.

,,To se mi zdá, nebo ze mě má respekt?" Procedím mezi zuby.

,,Má. Protože jsi mu ukázala, že lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. I když je králík větší než had." Pousmála se.

,,Hm..." Už nedokážu vnímat, protože Velká Medvědice začala zase něco žvanit a my museli poslouchat.

,,A tady máte pozornost ode mě." Donesla jim bezmála čtvrtinu z našeho pokladu.

,,To si dělá srandu." Utrousím směrem ke Christině. Ale Christina už tu nebyla. Místo ní vedle mě stál nějaký kluk. Mohlo mu být tak sedmnáct.

,,Je nám vděčná. A ty bys měla být taky holčičko." Řekl panovačně.

,,To si jenom myslíš. My jsme tak trochu vyspělejší než vy. Nejen, že jsme dospělé už v jedenácti a vy až ve čtrnácti, ale my jsme i vyspělejší mozkově.. Takže si svá moudra strč třeba do toho vašeho zatraceného pokladu a nech mě bejt, i když jsi dvakrát tak starší než já." Ten mě naštval teda.

,,Jak se jmenuješ?" Zeptal se namísto toho, aby se sbalil a vypadnul.

,,Khali." Odseknu.

,,Kolik ti je let?" Vyzvídal.

,,Osm. Te_ď se ptám já. Čemu jsi nerozumněl na slovech nech mě bejt?" Nevině se zeptám.

,,Ty jsi teda číslo."

,,Osmička." Přeruším ho. Vrhne po mě pohled stylu 'malá a blbá', ale neřekne nic, jen pokračuje ve své původní myšlence.

,,Jak se ti podařilo takhle dostat Connora?"

,,Povedlo se mi mu ukázat, že má brát, co je a ne si žádat něco lepšího. To, že je to náčelník ho neomlouvá. Zachovala bych se úplně stejně třeba v Medvědici." Ať už mě nechá na pokoji, pomyslím si. Nejdřív jsem malá holka, pak chce vědět, jak se jmenuju, kolik mi je, najednou si vzpomene, že já jsem usadila Connora hned nejsem malá a jsem na úrovni konverzace. Ať jde do háje.

,,To teda jo, panečku. To bych si nedovolil ani já." Pronese obdivně.

,,Hm."

,,Proč tu žiješ?" Zeptá se.

,,Děláš si srandu?" Otázám se naprosto užasle. ,,Ty poslouchej, nemáš ty náhodou dvojče?"

,,Ne. Proč?" Teď zase nechápe on.

,,Protože takhle blbej nemůže bejt jenom jeden." Usadím ho a odejdu. Určitě se bude bavit s nějakou vlezdoprdelkou, kterej se o mě zajímá jenom proto, že jsem se bavila s Connorem. Nejsem blbá, ani malá. Ať si myslí, co mu jeho malej mozeček dovolí. Nebudu se podřizovat. Nikomu.

Taaaak, další kapitolka, trochu pozdě.... Nemám vůbec čas, ale teď jsem nemocná, takže můžu psát :-) :-) Děkuju moc  BeBe_CZ  a  Teri Sismi(britulka5, omlouvám se, nejde mi sem napsat tak, abyste na ní mohli rovnou kliknout :-(...) za velikou podporu z jejich strany. Jste úplně úžasné a mám Vás strašně ráda :-) a jsem ráda, že mě podpoříte :-)

Elizabeth9_CZ