Rok 2050- New York a celá Amerika umírá. Žádná nemoc. Pouze chudoba,strach a hlad. Jen Evropa si žije v podctatě dobře.Po rozpoutání války Amerika upadla a přibylo více znásilnění,vražd,loupeží, pouličních závodů,praní peněz a opuštěných honosných v...
Prudce jsem udeřila do stolu a zhluboka dýchala. "Ne, To není pravda" dopadla jsem na židli a dala si hlavu do dlaní. Měla jsme krůček k tomu abych brečela.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Náhle jako bych procitla.... Můj výraz bolesti a hysterického pláče se změnil. S kamennou tváří jsem se vydala k Samovi, tomu milému. Okamžitě jsem mu dala pravý hák,pěstí,pěstí, kopanec,kopanec, výkop,levý hák a dokončila jsem to napřaženou rukou ve které jsem pevně držela zbraň. "Můžeš za to" neměla jsme slitování, necítila jsem pocit vinny když jsem mačkala spoušť. Ostatní vykřikly a lekly se. Osobní hovor který jsem zvedla já v němž se mi představil jistý doktor Herris který mi s kurevskou lítostí oznamoval že v nemocnici došlo k přepadení a neznámí šel přímo k pokoji Em kde jí vypojil hadičky a následně čekal na její poslední vydechnutí. Sam dopadl na zem a Kelly se rozbrečela, Meg to sledovala se slzami v očích ale s profesionálním odstupem. "Panebože Morgano proč?" ječela na mě Kelly a držela v náruči Sama. Všichni na mě koukaly se strachem v očích, nechtěla jsme aby to došlo až sem ale potřebovala jsem pomstu. Proto jsme si zastrčila zbraň za opasek a šla ladným a sebejistým krokem nahoru kde jsem šáhla po kabátu a vydala se ke garážím kde jsem nasedla do jeepu a jela na východ. "Alexi!" řvala jsem udýchaně přes celou jeho vilu. Jeho kumpáni na mě koukaly jako na vetřelce v podobě top modelky, tak nějak. "Co zas kurva je?" řval polonahej ze schodů. "Ty jeden zmrde, řekni mi že o tom nic nevíš" držela jsem ho za vlasy a tahala ho ke zdi kde jsem ho následně přimáčkla. Alex dal znamení ať poskoci složí zbraně. Byl klidný za to já myslela že tu všechny postřílím. "Zlato, nemám nejmenší ponětí o čem to mluvíš" pohladil mě ale já mu ruku zkroutila za zády. "Takže ty nevíš kdo zabil malou Em? HHee? Nevíš? Mám takoví pocit že si mi říkal že pár lidí jede do Evropy aby něco zařídily, tak mi kurva neříkej že o tom nic nevíš" pravda, byla jsem hodně hysterická jenže celou noc jsem nespala a hledala něco co by mi prozradilo o dopisu a přívěšku z kterého jsme si udělala terč na střílení, takže ano. "Co! Em je mrtvá" prohrábla jsem si vlasy a setřela řasenku pod oči. Můj úšklebek všechny rozhodil ale hlavně Alexe. "Neříkej že ti je to líto nebo další sračky, jestli si to nebyl ty tak můj otec. Bože. On mě stál už dost lidí" řekla jsem s posměškem a Alex ke mě přišel.
"Mám smlouvu na rok a ještě nám dost času zbývá" objal mě, nečekané, a proto tam stojim jak přimrzlá bez jakékoliv odpovědi. "Alexi? Chceš přijít o koule?" řekla jsme přidušeně a on mě rychle pustil. "Máš plán? " zeptal se mě a mě to došlo, a to rychle. "Jo" řekla jsem zamyšleně. "Koukni na baráky v okolí a jeden mi zajisti, dej do něj kamery tak aby nebyli vidět a dej mi tam matraci, deku a polštář. " řekla jsme rychle a vyšla zpátky k jeepu kde jsme rychle nastartovala a jela domů kde mě nečekalo milé překvapení. "Ty mrcho" schytala jsem od Kelly facku, nechala jsem to být a vzala jí ruce aby se uklidnila. "Proč si ho zabila?" křičela na mě "Kelly, poslouchej mě, díky němu je teď Em mrtvá!!! V noci někdo přepadl nemocnici v Evropě a vypojil jí hadičky, dívaly se jak Em umírá Kelly!!" křičela jsme po ní při čemž se tu nahromadilo víc lidí. Kell jen kroutila hlavou na znamení že tomu nevěří. "Měl tam s ní být a chránit jí jenže se vrátil s tím že je v bezpečí Kelly, on pomohl k tomu že zabil naší maličkou Em!!!" to už jsem brečela a křičela i já. Obě jsem se sesunuly k zemi kde jsem plakaly. Ostatní kolem nás utvořili kruh a sedly si s námi kde nás objímaly, tvořily jsme jakýsi řetězec. "Omlouvám se že jsem tě napadla, zabila bych ho taky" brečela furt Kelly "V pořádku, vím že to byl můj otec a mám plán" hladila jsem jí a postavila se. "Dnes uděláme náš smuteční obřad pro Em, zítra začne akce Krev krvi což vám vysvětlím až zítra. Dneska budeme smutnit za Em!" řekla jsem a začalo velké objímací kolo..... Otcová válka (jak jsem to brala já) začala Em, už neohrozím ničí životy, už ne!!!
Vítejte u dalšího dílu, doufám že se vám líbil a když tak ponechte názor nebo cokoliv jiného děkuju za všechno <3 a omlouvám se za chyby R.I.P Em <3
