V zajetí |DOKONČENO|

v zajetí 12#

... znejistěla jsem a začala jsem se bát. po chvíli položil telefon a bylo slyšet, že tam něco ještě dělá. přišel za mnou do pokoje, za sebou táhl menší černý kufr. "Takže, už jsem ti našel kupce, konečně se tě zbavím. V kufru máš nějaké oblečení a měj se tam hezky. za chvíli už je tady!" prohlásil klidně, přisunul ke mě kufr a podal nějaké oblečení, ať se obleču. Za chvíli někdo zazvonil a Erik mě odvedl ke dveřím. Před dveřmi stál muž v obleku s výrazně dominantními rysy. Erik mu podal kufr s oblečením a kupec mu podal balíček peněz. zavázal mi šátek kolem očí, abych nic neviděla a naložil mě do auta. Po asi dvaceti minutách jízdy, jsme dojeli na místo. Oddělal mi šátek z očí a mě se naskytl pohled na velkou vilu, vedle ní byl bazén v té nejkrásnější zahradě, co jsem kdy viděla. Vzal kufr z auta, otevřel mi dveře, podal mi ruku a zavedl mě dovnitř. Byla tam krásná chodba s křišťálovým lustrem. WOW, o hodně lepší než u Erika, pomyslela jsem si. Zavedl mě po schodech do druhého patra a ukázal mi můj pokoj, kde se i představil. Zjistila jsem, že se jmenuje Dylan a je mu 25 let a požadoval abych mu vykala. "Opravdu nevím jak to fungovalo u Erika, ale ze mě si prdel rozhodně dělat nebudeš. Tady platí moje pravidla. Tak se snaž a můžeme spolu i vycházet." jeho hlas byl tak..dominantní a vážný, že jsem nebyla schopna slova a lehce odvrátila pohled. V tu chvíli mi ale rukou chytil bradu a natočil ji k sobě, abych se na něho dívala "rozuměli jsme si?" Zeptal se tvrdě "ano" odvětila jsem se strachem v hlase "ano..co?" řekl naštvaně "ano pane" řekla jsem nejistě. "Hodná holka" řekl mile, poplácal mě po tváři a odešel...

  ♡♡♡
Omlouvám se, že teď dlouho nic nevyšlo, tak snad se nezlobíte moc
PsychoKaciik