v zajetí 8#

4.4K 138 5
                                    

...ležela jsem bezmocně pod ním, naštvaně se na mě podíval "ať budeš chtít cokoliv udělat, musíš se mě zeptat sakra! Místo toho, aby jsi mi byla.. vděčná, za to že jsem ti zachránil tvůj život, si tady zavádíš svůj režim? Tohle bylo naposled!" Když to dořekl, chytil mě za ruku a hodil do kuchyně, přivázal mi nohu ke stolu, který byl pevně připevněný k zemi. "Budeš tu do zítřka, nic ti nepřinesu! Žádný oblečení, žádný jídlo, NIC! Uvědom si, že tady budeš poslouchat mě!" Zařval a odešel. Připadala jsem si jako..jako pes, jak si někdo může vůbec dovolit člověka takhle týrat?? Bylo asi 10 hodin večer, byla mi strašná zima, ale i přes to jsem do hodiny usla. Ráno mě probudlo bouchnutí dveří. Otevřela jsem oči, ale nevstala jsem. Za chvíli do mě kopl a zařval, ať vztávám. Odvázal mě a dovedl do koupelny. "V šuplíku máš zase oblečení, tak obléct a přijď do kuchyně" nakoukla jsem do něj "krajková červená podprsenka a minisukně, super.." řekla jsem ironicky a oblékla jsem se...

V zajetí |DOKONČENO|Kde žijí příběhy. Začni objevovat