Potkala jsem ho ve sprše✔️

•36•

Vyšli jsme ven a já Siriusovi vlepila políček. ,,Auuu, za co?" zakňučel a šáhl si na obtisk mých prstů na jeho obličeji. Pořád v ruce držel rudé růže a dělal psí oči, ale na tohle mě už nikdo nenachytá. ,,Proč, když se vždycky chováš dobře, to pak musíš něčím pokazit?" vyprskla jsem a založila si ruce na hrudi.

,,Co tím myslíš?" nechápavě zamrkal. ,,Tehdy na tom máslovém ležáku jsi se zachoval jako přítel, pomohl jsi mi," rozmrkala jsem slzy a nadechla se: ,,A teď jsi zase hňup."

Sirius se začal smát. ,,Hele co je k smíchu?" obořila jsem se, ale on nepřestával. Pořád se držel za břicho a měl záchvat smíchu. Potom přestal a otřel si slzu. ,,Myslíš podržet jako tenkrát, když jsme se líbali?" Zrudla jsem a otočila jsem se k němu zády.

,,Snažil jsem sám sebe krotit. Nijak jsem tě neotravoval, koupil jsem ti růže, abych ukázal svou snahu. Promiň Clary, nevěděl jsem, že se chceš líbat," poškrábal se na zátylku a já se k němu otočila. Sirius nahlas polkl. Čekal asi další facku, ale to, co přišlo ho naprosto vykolejilo.

Přitiskla jsem své rty na jeho až ucouvl dozadu a narazil do zdi. Chvíli stál jako by ho někdo přimrazil, ale pak začal spolupracovat. Chtěla jsem to, celou dobu jsem to chtěla. Byli jsme jako jeden člověk. Dokonale jsme se k sobě hodili.

Potom jsme se odtáhli a on lapal po dechu. ,,Doteď jsem nevěděl, s kým jsem se to v té sprše potkal," zavrtěl hlavou a poťouchle se usmál.

Co jsem to provedla?