•48•

1.7K 163 9
                                    

„Clary?" zaťukal mi někdo na rameno a já se s leknutím otočila. Stál tam Remus Lupin a nervózně se díval do země. „Remusi!" křikla jsem nadšeně, ale pak si rychle odkašlala. „Potřebuješ něco?" „No víš, potřeboval bych ti něco říct," dostal ze sebe a pokusil se usmát.

„Povídej," pobídla jsem ho a zaklapla knihu. Posadil se vedle mě na zem a zamyšleně se podíval na studenty, procházející se po Bradavických pozemcích. ,,To, co se ti zdálo tu noc, nebyl sen. Když jsem byl malý, tak mě kousl vlkodlak a od té doby se v něj měním. Ten den měl nastat silný úplněk. Kluci se mnou měli dost práce, ale přesto jsme to všichni podcenili. Objevila ses tam ty a Sirius někam odběhl. Já už se zmítal v bolestech. Je mi to líto Clary," zlomil se mu hlas a smutně zavrtěl hlavou.

,,Remusi, podívej se na mě," chytila jsem ho za ruce a vážně se na něj zadívala. „Byla má chyba, že jsem tam šla. James mě varoval. Mohla jsem utéct, ale já běžela za ním. Nic si nevyčítej prosím," naléhala jsem tiše. „Děkuju," zašeptal a zvedl se. „A mám ti od Siriuse vzkázat, že by tě rád viděl." ,,Je mi líto, ale já ho ne."

----
Přemýšlím, že to ještě neukončím😏

Potkala jsem ho ve sprše✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat