Píseň

19 1 0
                                    

"Budete si přát?"

"Chceme dva pokoje na noc."

"Samozřejmě, pojďte semnou, ukážu vám vaše pokoje."

"Aelo běž s ním a já vezmu věci spolu s Arthurem."

"Dobře"

Vyšel jsem z hospody a položil Arthurovy ruku na rameno. Seděl tam a jen hleděl do vody. Sednul jsem si vedle něho a zhluboka se nadechl a pak vydechl. Cítil jsem to napětí a smutek z něj.

"Je mi líto co se stalo, ale už já nedovolím aby se Aele něco stalo. To ti přísáhám."

"Toho se nebojím, vidím tu sílu co v sobě máš a zároveň ten ochranářský smysl."

"Neopustíme tě s Aelou. Jsme tví přátelé a tak to i zůstane"

Arthur se usměje a podá mi ruku. Potřeseme rukama a Arthur řekne.

"Přátelství může být jedině mezi dobrými lidmi"

"Sundáme věci a půjdeme už spát, ne?"

"Klidně běžte už s Aelou já si dám pak džbán dobrého piva"

"Dobře Arthure"

S Arthurem jsme donesli věci na pokoj, poté Arthur zůstal dole a já šel na pokoj za Aelou.

"Neruším?"

Zaklepu a vejdu dovnitř. Na zemi, ale leží nahá Aela, zvedne na mě pohled a s úsměvem řekne

"Vůbec ne"

Zavřel jsem a šel k ní. Aela ze mě sundala kroužkovo koženou výzbroj a přitáhla si mě k sobě. Ucítil jsem její jemný dech a jak se třou o sebe naše rty.

"Dokážeš být pěkně vášnivá"

Chytnu ji za ruce a lehnu si nad ni, přičemž ji začnu líbat.

"Ale já jsem pánem"

V tom se rozrazily dveře a v nich byl Arthur!

"Rychle! Gryffin tu nad námi krouží!"

"Cože?!"

Vyletíme z postele a oblečeme se do výzbroje. Vyběhneme z hospody a obrovský Gryffin se rozletí přímo na nás.

"Bacha Aelo!"

Odstrčím ji a seknu do Gryffina. Ten vzlétne opět k nebesům.

"Philliposi musíme ho dostat na zem!"

"Dobře Arthure"

Gryffin opět vzlétne po Aele a my s Arthurem vyskočíne z boku a sekerama skolíme Gryffina k zemi a odtrhneme mu křídlo!

"Je čas zemřít!"

V tom se, ale začne Gryffin zcvrkávat až jakoby vybuchne a promění se na osobu s jednou rukou.

"Co jsi zač?"

"Jsem démon Azog"

Ruka mu opět naroste, pak z rukou udělá dvě ostré břitvy a rozběhne se na mě. Uskočím a říznu ho mečem do zad. On se však rychle postaví, chytne mi ruku a odkopne mě vší silou až mi v ruce praskne sval. Přičemž zařvu bolestí, ale rychle se to zotaví zpět.

"Myslíš, že mě porazíš Chodče?"

"Vím to! Je to můj osud vás zničit!"

Pousměje se a pak se rozběhne k Aele! Okamžitě vstanu a Arthur se před ní postaví, Azog ho ale odhodí a probodne Aelu břitvama skrz na skrz. Ztuhl jsem v pohybu.. Pak jsem, ale začal řvát nenávistí a okamžitě vyvolal mou sílu.

Rok Fenrira - Vlčí ŘíšeKde žijí příběhy. Začni objevovat