Road to Survival

Kousanec

    „Můžete s námi jet." řekl John. Angela se usmála. „Moc vám děkujeme!" řekla Kaylyn.„Ale to nemůžeme!" vždyť jsme je sotva poznali!!" hněval se Rey. „To sice ne, ale já jim věřim! Navíc skupinu potřebujeme! No nemám pravdu Johne?" zeptala se Angela.„No ale nemůžeš hned každýmu věřit! Nic proti, ale co kdyby támhle za rohem měli skupinu?!"řval Rey. „Nehádejte se! Prostě to tak bude a tečka!"řekl John. Rey jen zakroutil hlavou a odešel do auta.„Tak pojďte! Pojedeme. A Reye si nevšímejte. On vychladne!"zasmála se Angela a pomohla Kaylyn s batohem. 

John došel za Fredem stojícím těsně u rohu a drsňácky mu řekl:„Zkuste něco a budete toho litovat!"„Klid kámo, nejde nám o nic víc než o to, aby jsme si konečně našli skupinu!" řekl Fred s klidem v hlase.„Chtěl jsem ti to jenom říct! Jo a mimochodem, v zádu na korbě si můžete vzít....BACHA!!!" zařval Rey a strhnul Freda stranou. Zpoza rohu vyšli 2 mrtví. Nejspíš je přivolal ten Reyův křik. Bohužel to nepomohlo. Fred spadnul na zem a než se stihnul vzpamatovat tak se do něj jeden z mrtvých zakousnul.„Nee!"řvala Kaylyn. John to s hrůzou v očích sledoval. Kaylyn s slzami v očích vzala brokovnici z korby a oba mrtvé zastřelila. Rána se rozlehla po okolí. Kaylyn pustila brokovnici na zem a klekla si vedle Freda.„Běž s nimi zlato! O mě se nestarej.." řekl z posledních sil Fred. Rey to sledoval s očima dokořán zpoza volantu. Angela se pomalu blížila k Kaylyn aby jí pomohla vstát. Ta se nebránila a odešla společně s Angelou do auta. John pochmurně vytáhnul glock zpoza opasku a přistoupil k Fredovi: „Odpočívej v pokoji nový příteli.."vystřelil.

O týden později...

  „Připravená?" zeptal se John Kaylyn když stáli před dveřmi menšího krámku s potravinami.„Jasně!"odpověděla mu s kukri mačetou v rukách a s glockem zastrčeným za opaskem. Vtrhli dovnitř. Byli tam pouze 3 mrtví. O dva se postaral John velmi rychlými pohyby. Toho posledního bez potíží zabila Kaylyn.„Dobrá práce!Tak ty to vezmi tady a já to prohledam tady." řekl John a pustil se do průzkumu.„Víš, mrzí mě to, co se stalo s Fredem." řekl John. „Proč to vytahuješ? Já jsem se s tím už smířila. Přál by si, abych byla silná a překonala to a navíc je to už týden." odpoveděla Kaylyn smutným tónem.„Promiň, nechtěl jsem. Já jenom, že na to pořád myslím. Vlastně to asi byla moje chyba..."odvětil vyčítavě John. Kaylyn se k tomu nijak nevyjadřovala.„Můžeme jít? Já už mám hotovo!" zeptala se.„Jasně!Jdeme." odpověděl jí John.

  „Tak co? Našli jste něco?" zeptala se Angela.„No nic moc, jenom pár konzerv." řekl John. „To je špatný!Je to teprve týden, co to všechno začalo a nám už dochází jídlo. Navíc už by to chtělo se někde usídlit. To cestování je moc nebezpečné.."řekl pesimisticky Rey. „Nebuď pesimista!" napomenula ho Angela.„Rey má pravdu...Musíme se někde zabydlet. Ale nejlépe někde daleko od města." navrhnul John. Kaylyn mezitím došla do auta pro mapu.„Tak kde?" zeptala se. „Co tady na tý farmě? Třeba tam ještě něco žije! Takže zásoby jídla by jsme měli." navrhla Angela.„Sice by to bylo asi fajn, ale ta zvířata musí mrtvé svolávat jako zvon k večeři." oponoval Rey. „A co tady?" zeptala se Kaylyn.„To by možná šlo, dřív to byla boháčovská čtvrť, což znamená jen pár domů, vysoké ploty a velké domy!" řekl John.„Tak to jedeme obhlídnout!" řekl Rey a sednul si za volant.

Jakmile tam dojeli uviděli, jak se po ulicích potulují desítky mrtvých.„Tak co si myslíte? Má to cenu prohledávat?" zeptal se Rey. „Podle mě to nemá cenu.. Za to riziko to nestojí! To si radši najdeme nějakou opuštěnou chatu v lese!" řekla Angela.„Já bych do toho šla! Při nejhorším zbraní i munice máme hodně, takže prostřílet se ven nebude problém. A navíc vidíte ty pevný zdi a útulný baráky?!" navrhla Kaylyn. „Tak co ty na to šéfe?" zeptal se Rey Johna. 

A

Jet pryč, to nebezpečí za to nestojí

B
Zůstat tu, projít si ulici a najít možný úkryt

____________________________________

Takže, další část za mnou!

Dneska mě to psaní nějak baví :D

Děkuji Vám za Vaší aktivitu :)

Takže rozhodně komentujete, protože pro další díl potřebuju opět 5 komentářů :)

Tak zatim čůs :)