More than just friends? [Yaoi]

Kapitola 2 - Hoi, Kaneki!

Kaneki:

Bylo dopoledne a já šel za Hidem.
Došel jsem do pokoje a díval se na Hida.
Aw... Hide... Probuď se prosím.
Chvíli jsem tam s ním byl. Pak tam přišla sestřička a odpověděla: Dám mu vědět, že jste tady byl."
"D-dobře." odpověděl jsem.
Sestřička odešla a já se díval ještě na Hida.
"Zajímalo by mě, jestli si ještě pamatuješ na náš polibek." odpověděl jsem. "Ha, ha, ha... byla to blbost..." zasmál jsem se.
"Ještě jsme byli malí... malí idioti..." vzdychl jsem.
Chvíli jsem tam s ním ještě byl. Nakonec jsem odešel.
Procházel jsem se venku a narazil na Touku a Hinami.
Hinami se usmála: "Onii-chan! Onii-chan!"
"Ahoj Hinami." usmál jsem se a pohladil jí na hlavě.
Touka se na mě podívala a odpověděla: "Čau, Kaneki."
"Ahoj, Touko..." odpověděl jsem. 
"Jak je?" zeptala se Touka.
"Ale jo... už v pohodě... co ty?"
"Taky... nějak..." vzdychla Touka. "Co Hide?"
"Měl by být v pohodě... tak uvidíme..." odpověděl jsem.
Ona mě objala. Taky jsem se přidal do obejmutí.
Po chvíli jsem se podíval na Hinami: "A ty jsi v pohodě?"
"Ano. A ty Onii-chan?" zeptala se Hinami.
"Yup. Jsem v pohodě, Hinami." odpověděl jsem.
Hinami se usmála.
Chvíli jsem tam s nimi ještě byl a povídali jsme si. Pak jsem odešel domů.
Byl večer a já došel domů. Sedl jsem si na gauč a pak jsem šel spát.

Hide:

Probudil jsem se a rozhlédl jsem se.
... Kaneki...
Sestřička přišla dovnitř a dívala se na mě a odpověděla: "Oh, už jste vzhůru... byl tu za vámi, váš kamarád..."
"J-jo..." odpověděl jsem.
"Máte štěstí, že máte takového kamaráda." usmála se sestřička.

"Mhm." vzdychl jsem.
Sestřička pak odešla a já se podíval okolo sebe.
Ach... Kaneki, Kaneki... Jsi idiot... 
Pousmál jsem se a povzdychl si.
Byl večer a já dostal večeři. Najedl jsem se a pak jsem si šel lehnout.
Snad už se konečně brzy uvidíme, znovu... Kaneki...

Uplynuly dva dny a já konečně mohl domů. 
Kaneki se za tu celou dobu už u mě nestavil. 
Snad se mu něco nestalo...
Šel jsem kolem Kanekiho starého domu.
Zajímalo by mě, či se tu stavil...
Šel jsem ke dveřím a vyndal jsem si klíček od dveří a odemkl jsem si.
Vešel jsem dovnitř a zavřel jsem dveře. Zamkl jsem a díval se okolo.
Viděl jsem papírky od Kanekiho a na lince kávu.
Hehe... Počkám tu na něj.

Kaneki:

Uplynuly dva dny, co jsem se naposledy stavil u Hida.
Bylo dopoledne a já vyšel z mého domu. 
Různě jsem se procházel a díval se okolo sebe.
Vzdychl jsem a stále se rozhlížel.
Jsem zvědavý kdy Hida pustí domů... 
Mohl bych s ním jít ven... Projít se nebo tak něco...
Byl večer a já došel domů. Zavřel jsem za sebou a v tom mě někdo zezadu objal a rozsvítil světla.
Otočil jsem se.
"Hide..."
"Hoi, Kaneki!" usmál se Hide.