More than just friends? [Yaoi]

Kapitola 10 - Kaneki...

Hide:

Díval jsem se na Kanekiho a ten se zas díval na mě.
Polkl jsem a Kaneki se proti mně rozeběhl.
Chtěl jsem uhnout ale nemohl jsem.
Kaneki mě shodil na zem a zabodl mi jeho Kagune do ruky.
Zavřel jsem oči a druhou ruku zavřel v pěst.
Nakonec jsem otevřel po chvilce oči.
Kaneki = lítost v očích.
Nakonec ze mě vysunul Kagune a zmizel pryč.
Pomalu jsem vstal a podíval jsem se na svou ruku.
Z rány tekla krev a já vzdychl.
Šel jsem do koupelny, ránu jsem si vyčistil a zavázal.
Nakonec jsem si šel lehnout.

Bylo ráno a já se probudil.
V koupelně jsem provedl ranní hygienu a nakonec jsem šel ven.
Došel jsem k jedné kavárně a uviděl jsem uvnitř Touku.
Vítr.
Vešel jsem dovnitř a Touka si mě všimla.
Přišel jsem k pokladně a opřel se o pult.
"Hide!" usmála se Touka. "Kde máš Kaneki-"
Vítr byl slabý a sluníčko~
Touka si všimla mé zavázané ruky a zeptala se zvědavě: "Co se stalo?"
"Touko... potřebuji pomoct. Kaneki.... řekněme, že mi to provedl on."
~svítilo.
"Jste se pohádali?" zeptala se Touka.
"Kéž by..." vzdychl jsem.
"Tak co se stalo?" zeptala se Touka.
"Kaneki... zdivočel... je z něj znovu Ghoul..." odpověděl jsem.
"Jak? Vždyť bylo cítit, že je-"
"Člověk... jo já vím. Ale prostě se něco posralo a Kaneki..."
Chtěl jsem se začít rozbrečet, ale můj vnitřní smysl mi říkal ať se uklidním.
"Takže potřebuješ pomoct aby se mohl vrátit-"
Tak či tak tu stojím. Stojím a koukám na tebe.
"Zpět. Ano." odpověděl jsem.
"Dobrá." kývla se souhlasem Touka.
Rozhlédl jsem se po kavárně a zahvízdal jsem.
Až teprve teď mi to došlo... Jak je to tu nádherné.
Byl jsem hrozně tupý starat se o to jak je venku nádherně.
"Stejný jak předtím co?" usmála se Touka.
"Pffft. Stejný?" zeptal jsem se jí.
Touka vzdychla.
"Touko?" uslyšel jsem hlas.
Najednou ze dveří vyšel Nishki.
"Hide." usmál se Nishki.
"Nishki..." odpověděl jsem.
"Jak se má Kaneki?" zeptal se Nishki.
"No Kaneki je můj pejsek." olízl jsem si rty.
Nishki pozvedl jedno obočí: "Uh...?"
Touka se zasmála.
Nakonec jsem vzdychl: "Eh...Kaneki-"
"Potřebuje naší pomoc..." odpověděla nakonec vážně Touka a podívala se na Nishkiho.
"Ok. Co se stalo?" zeptal se Nishki.
"Řeknu vám to celé." odpověděl jsem a sedl jsem si ke stolu.
Touka udělala tři kávy. Nakonec s nimi přišla ke stolu a spolu s Nishkim si sedli.
A tak jsem jim to začal vyprávět.
Jakmile jsem to dokončil, tak Nishki hvízdl: "Takže počkej tedy. Spolu s Kanekim jste se do sebe zamilovali. Pak jste skončili v jiné dimenzi a tam z Kanekiho udělali člověka-"
"A nakonec je Kaneki znovu Ghoul. Akorát více nasraný a bezcitný nejspíše. A byl by i vyjebaný nebýt toho, co se mu stalo." dopověděl jsem.
"Jaaaaaasně." prodloužil Nishki. "Vyjebaný tebou, že?"
"Přesně tak." odpověděl jsem.
Nishki si vjel rukou do vlasů a vzdychl.
Chtěl jsem být celek. Celek času stráveného s tebou.
"Takže potřebuješ pomoct, co?" zeptal se Nishki.
"Ano." odpověděl jsem.
"Obávám se~"
Život mi to, ale nechtěl dovolit a tak se řídil podle sebe.
"~že se nám to nepodaří. Museli by ti pomoct ti kamarádi z jiné dimenze." odpověděl Nishki.
Ano. Škoda, že mě to nenapadlo.
"Kaneki tam stále někde je. Vím to a pokud ho dřív nenajdeme... kdo ví, co se stane." odpověděl jsem.
Nishki se usmál a nahnul se blíže: "Tak ho jdi vyhledat."
Utekl jsem z kavárny a běžel jsem.
Běžel jsem abych tě našel
Což to snad nevidíš?