Šel jsem k ní, když nikdo kolem neprocházel nebo neprojíždělo žádné auto.
Tohle jsem už udělal tolikrát, že jsem ani už nemusel zaváhat. Unesl jsem ji, takže budu pokračovat k čtvrtému bodu, kdy si s ní budu dělat co se mi zachce. Nehodlal jsem ji zabít. Chtěl jsem si s ní hrát, jelikož oba jsme si dost podobní. Ani jeden z nás nemá žádné přátelé.
"Nech mě být prosím!" Křičela dívka se slzami v očích. Ach, to je přesně to, co na lidech miluji ze všeho nejvíce. Strach. Ten pláč a křik jsem si užíval každou vteřinu víc a víc. Posadil jsem se na zem k ní, abych ji viděl přímo do obličeje, a díval se na ty slzy, které ji stékaly po celém obličeji. Nikdy v životě jsem nebyl tak pobavený. Musel jsem se na tu princeznu usmívat, zatímco ona strachy bez sebe jen plakala.
ČTEŠ
Thoughts of a Killer [h.s.•fanfiction]✔
FanfictionTaky vás zajímá, co se honí hlavou sériového vraha? shortstory 2017 || little.desperado